„Naše pojetí v úplném počátku nesla touha zpřístupnit ‚Rybovku‘ dětem, vytvořit představení pro rodinu. V&nbsp;Rybově hudbě je určitý kus naivity a&nbsp;líbeznosti. Tomu odpovídá poetika obrazu, která směřuje především k dětem. Výsledkem ale je, že i&nbsp;dospělí jsou z&nbsp;toho často hotoví,“ směje se režisér Matěj Forman.V režii Matěje Formana Česká mše vánoční ožívá. Vedle orchestru, sboru a sólistů se rozhýbe kouzelný svět loutek, který přenese návštěvníky v čase, aby mohli vyprávění Rybovy mše prožít na vlastní oči. Obklopeni věrným vyobrazením klasického českého betléma mohou sledovat příběh zvěstování Panně Marii, zrození Ježíše Krista a následné putování pastýřů a lidových figurek do Betléma.Představení se koná ve spolupráci s Divadlem bratří Formanů.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Režisér Matěj Forman se rozhodl všemi Čechy milovanou ‚Rybovku‘ zpřístupnit všem generacím. Výsledkem jeho práce s pestrobarevnými kulisami, dřevěnými loutkami a kostýmovanými pěvci je, že i dospělí se během představení vracejí do svých dětských let. Množství oveček a všudypřítomné cinkání zvonečků rozesměje i rozpláče zároveň. Příběh Rybovy mše, který se odehrává pod kouzelnou hvězdnou oblohou, Matěj Forman obohatil o scénu zvěstování Panně Marii a samotné zrození Ježíše Krista. K tomu si vypůjčil hudbu Wolfganga Amadea Mozarta, Georga Friedricha Händela, Josepha Haydna a Jiřího Miroslava Procházky. &nbsp;<h2>Program</h2>Kouzelná Rybovka v Obecním doměObecní dům, Smetanova síň20. prosince 2025 od 16:0021. prosince 2025 od 15:00 a od 18:0022. prosince 2025 od 15:00 a od 18:00&nbsp;Jakub Jan Ryba&nbsp;Česká mše vánočníScénické provedení–Markéta Klaudová / Magdaléna Hebousse&nbsp;| sopránMarie Svobodová / Tereza Papoušková&nbsp;| altJaroslav Březina / Ondřej Holub&nbsp;| tenor&nbsp;Pavel Švingr / Jiří Miroslav Procházka&nbsp;| basKühnův smíšený sbor&nbsp;Matěj Forman&nbsp;| režie, scénaPražští symfonikovéZdeněk Klauda&nbsp;| dirigent&nbsp;Představení se též hraje v kostele sv. Šimona a Judy:25. prosince 2025 od 15:00 a od 18:00 VYPRODÁNO&nbsp;<h2>Foto</h2> <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TSRY8KMHA3MNVN28-YZS/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TSRY8KMHA3MNVN28-YZS/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/kouzelna-rybovka-v-obecnim-dome-1">https://www.fok.cz/kouzelna-rybovka-v-obecnim-dome-1</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Scénické zpracování Rybovy České mše vánoční v režii Matěje Formana se objevuje na repertoáru FOK již tradičně. Pro velký úspěch bylo přidáno provedení v sobotu 20. prosince od 16:00. Na 21. a 22. prosince od 15:00 a 18:00 zbývají poslední vstupenky. Toto poetické představení s pestrobarevnými kulisami, dřevěnými loutkami, kostýmovanými pěvci a zářící hvězdnou oblohou zazní ve Smetanově síni Obecního domu.

Kouzelná Rybovka Matěje Formana zazní v Obecním domě hned pětkrát

„Dílo Jana Dismase Zelenky má jako celek mimořádnou kvalitu a posluchačům i nám interpretům imponuje skladatelským uměním, invencí a neobyčejně silným emocionálním nábojem. To, co dokázal Bach na poli protestanském, Zelenka vytvořil a dovršil na poli katolickém. Jedná se o výsostně originální syntézu kompozičních technik a stylů 17. a první poloviny 18. století,“ říká Adam Viktora, umělecký vedoucí Ensemble Inégal. „Pro mne je Zelenka nejvýznamnějším skladatelem barokní doby. Ztotožňuji se s jeho originálními hudebními myšlenkami, které ke mně promlouvají zcela srozumitelnou řečí. Z tohoto porozumění si také vytvářím představu o Zelenkově osobnosti, mimochodem o jeho osobním životě je známo jen málo, a domnívám se, že se jednalo o velmi vzdělaného člověka s&nbsp;ušlechtilým charakterem a svérázným i sympatickým smyslem pro humor.“Zelenkovy Psalmi vespertini, tedy tři cykly zhudebněných žalmů a cyklus Magnificat pro nejrůznější typy nešpor, představují impozantní soubor více než 40 skladeb a jsou zřejmě největším uceleným kompozičním projektem českého hudebního baroka. Vznikly v druhé polovině 20. let 18. století, tedy v období, kdy se Jan Dismas Zelenka začal postupně ujímat povinností a&nbsp;privilegií kapelníka nejlepšího hudebního tělesa své doby, drážďanské dvorní kapely. Právě v&nbsp;této době zkomponoval během několika málo let více než polovinu svého díla. „Přesto, že se značná část Zelenkových žalmů nedochovala, nebo spíše přesněji dosud nebyla nalezena, jedná se o hudbu v délce trvání mnoha hodin a bylo tedy nutné pro účely koncertu učinit výběr. Věřte mi, že v případě Jana Dismase Zelenky je to nejtěžší úkol, protože jedno jeho dílo je lepší než druhé,“ přiznává Adam Viktora.&nbsp;<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>S Adamem Viktorou a jeho průzkumným souborem se často vydáváme do méně známých barokních vod. Ano, jména z největších: v prosinci 2022 Händel, o tři roky později Jan Dismas Zelenka. Ale od Händela tehdy vzácný opus, Chandos Anthems, od Zelenky celek vesměs nezbádaný, jeho Psalmi Vespertini, aneb Žalmy k nešporám, k večerním modlitbám. Tento gigantický celek začal kajícný skladatel psát přesně před 300 lety a vložil do něj všechen svůj um. Pro adventní čas, čas usebraný, vybral Adam Viktora ze čtyř Zelenkových nešporních cyklů celkem devět žalmů, ve kterých se pěvecká elita opravdu ukáže, neboť obsahují i sólové árie, i&nbsp;expresivní momenty.<h2>Program</h2>Ensemble Inégal &amp; ZelenkaStředa 17. prosince 2025 od 19:30, kostel sv. Šimona a Judy&nbsp;Jan Dismas ZelenkaPsalmi vespertini&nbsp;–Lenka Cafourková, Gabriela Eibenová, Romana Kružíková&nbsp;| sopránAnna Moriová, Jonathan Mayenschein&nbsp;| altVirgil Hartinger, Vojtěch Semerád&nbsp;| tenor&nbsp;Martin Schicketanz, Jan Kukal&nbsp;| basEnsemble Inégal&nbsp;Adam Viktora&nbsp;| umělecký vedoucí&nbsp;<h2>Foto <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TS28ZVBG8X8N5DRX-JJ8/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TS28ZVBG8X8N5DRX-JJ8/</a></h2><h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/ensemble-inegal-zelenka">https://www.fok.cz/ensemble-inegal-zelenka</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Ve středu 17. prosince vystoupí v kostele sv. Šimona a Judy Ensemble Inégal Adama Viktory. V rámci cyklu Stará hudba FOK uvede Psalmi vespertini Jana Dismase Zelenky. K provedení si soubor přizval devět skvělých pěveckých sólistů.

Ensemble Inégal provede Zelenkovy žalmy v kostele sv. Šimona a Judy

„Mozartova Koncertantní symfonie je do velké míry dialog, který v&nbsp;mnoha místech vyústí v&nbsp;libý souzvuk sólových houslí s&nbsp;violou,“ uvedl Roman Patočka, koncertní mistr Pražských symfoniků. „Pokaždé je to napínavé, protože záleží na kreativitě obou sólistů a na vzájemných reakcích na spontánní nápady,“ dodává. „Máté Szücs byl vedoucím violistou u Berlínských filharmoniků a nyní vyučuje na vysoké škole ve Švýcarsku a koncertuje sólově. Těším se, že se po dlouhé době potkáme na pódiu.“Charakter Mozartovy Koncertantní symfonie pro housle, violu a orchestr Es dur prozrazuje vliv takzvané „mannheimské školy“, včetně oblíbeného tečkovaného rytmu a působivého užívání crescenda. Zajímavostí je u koncertujícího violového hlasu užití takzvané skordatury, přeladění o půl tónu výš, aby tón nástroje nesplýval s violovými hlasy orchestru.Vánoční kantáta (Une Cantate de Noël) Arthura Honeggera je posledním skladatelovým dílem, které vzniklo na objednávku basilejského mecenáše a dirigenta Paula Sachera k 25. výročí Basilejského komorního orchestru. Ten také 18. prosince 1953 uskutečnil v Basileji premiéru. První část líčí chaos světa před příchodem Spasitele. V&nbsp;okamžiku Kristova narození se objeví písně zpívané v latině, francouzštině a němčině. Toto úžasné dílo pro baryton, sbory včetně dětských hlasů, varhany a orchestr se stalo neopomenutelným symbolem Vánoc.Koncert se koná za podpory Polského institutu v Praze.Před provedením 10. prosince se od 18:15 koná setkání s&nbsp;umělci v&nbsp;salónku Cukrárna Obecního domu. Moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský, během setkání se podává káva zdarma.&nbsp;<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Une cantate de Noël začíná hlubokými smyčci a ve varhanách dunivým basem, do kterého se postupně – též od spodních hlasů – přidávají sbory slovy: „Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine, Panovníku, vyslyš můj hlas!“ Tak Arthur Honegger v&nbsp;roce 1953 vylíčil chaos světa. Teprve v&nbsp;okamžiku Ježíšova narození se objeví písně. Útržky jiskřivých melodií se v&nbsp;různých jazycích okamžitě rozletí krajinou jako symbol radosti, kterou si předávají všechny národy. Sobě i dětskému fondu UNICEF popřejme, aby se alespoň o Vánocích mohly dětské hlásky po celém světě rozkřičet stejnou radostí, s&nbsp;jakou budou zpívat Pueri gaudentes a příznačně pojmenovaný Dětský pěvecký sbor Radost.&nbsp;<h2>Program</h2>Vánoční kantáta pro UNICEF10. a 11. prosince 2025 od 19:30, Obecní dům, Smetanova síň&nbsp;Karol Kurpiński&nbsp;Předehra k opeře Hrad Czorsztyn&nbsp;Wolfgang Amadeus Mozart&nbsp;Koncertantní symfonie pro housle, violu a orchestr Es dur K 364&nbsp;Arthur Honegger&nbsp;Vánoční kantáta pro baryton, smíšený sbor, dětský sbor, varhany a orchestr&nbsp;–&nbsp;Roman Patočka&nbsp;| housleMáté Szücs&nbsp;| viola&nbsp;Lukáš Bařák&nbsp;| barytonDaniela Valtová Kosinová&nbsp;| varhanyPueri gaudentes&nbsp;Dětský pěvecký sbor Radost PrahaKühnův smíšený sborPražští symfonikové&nbsp;Łukasz Borowicz&nbsp;| dirigent&nbsp;<h2>Foto</h2><a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TSX5SFLXBZXZFIY5-7ZL/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TSX5SFLXBZXZFIY5-7ZL/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/fazil-say-ivor-bolton">https://www.fok.cz/fazil-say-ivor-bolton</a>&nbsp;&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK věnuje koncerty 10. a 11. prosince organizaci UNICEF. Pod taktovkou polského dirigenta Łukasze Borowicze zahrají Vánoční kantátu Arthura Honeggera a Koncertantní symfonii pro housle, violu a orchestr Wolfganga Amadea Mozarta se sólisty Romanem Patočkou a Máté Szücsem. Barytonového sóla ve Vánoční kantátě se zhostí Lukáš Bařák, za varhanním pozitivem usedne Daniela Valtová Kosinová a zpívat budou tři sbory: Pueri gaudentes, Dětský pěvecký sbor Radost Praha a Kühnův smíšený sbor.

Pražští symfonikové zahrají Honeggerovu Vánoční kantátu pro UNICEF

„Vánoční příběh představí ve skladbách největších varhanních mistrů genezi nejoblíbenějšího církevního svátku. Nejprve zazní Bachova skladba na jednu z&nbsp;nejznámějších adventních písní od Martina Luthera a poté Andělské navštívení postromantického skladatele Sigfrida Karg-Elerta, inspirované gregoriánským chorálem. Bachovo zpracování koledy In dulci jubilo působí idylickým obrazem jesliček. Ježíšovo narození zřejmě provázela konjunkce hvězd a v&nbsp;písni z&nbsp;konce 16. století je hvězda mystická představa Ježíše. Opulentně ji zpracovává největší německý varhanní romantik Max Reger,“ uvádí Pavel Černý. „Hvězda je i symbol, volající věřící, aby přišli k Betlému a uctívali narozeného Ježíše. Výzvu k&nbsp;putování do Betléma, proslulé Adeste fideles, netradičním způsobem podává opět Sigfrid Karg-Elert. Český duch Vánoc přináší koleda Chtíc, aby spal ve zpracování českého prvorepublikového virtuosa Bedřicha Antonína Wiedermanna, jenž na zdejší varhany často koncertoval. Na závěr zazní virtuózní variace na starou francouzskou vánoční píseň Noël nouvelet, Noël chantons ici od Wiedermannova vrstevníka, francouzského mága Marcela Duprého,“ doplňuje. Varhaník, pedagog a organolog Pavel Černý vystudoval varhany na pražské konzervatoři a AMU. Upozornil na sebe získáním 1. cen ve varhanních soutěžích v&nbsp;Opavě, Lublani a na Pražském jaru. Kromě předních domácích podií účinkoval v různých zemích Evropy, USA, v&nbsp;Japonsku, Brazílii, Africe a na Kubě. Na AMU v Praze přednáší varhanní hru, improvizaci a organologii. Pravidelně zasedá jako člen soutěžních porot a působí jako lektor při mezinárodních mistrovských kurzech (např. Stuttgart, Lipsko, Groningen). Doma i v zahraničí natáčí na CD, pro rozhlas a televizi. V&nbsp;neposlední řadě je tvůrcem rozhlasových seriálů o varhanách.Před koncertem bude ve foyer Smetanovy síně možné zakoupit kávu a dort z Kavárny Obecního domu za zvýhodněnou cenu.&nbsp;<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Není jich tolik jako píšťal těch pozoruhodných varhan v srdci Smetanovy síně, ale je jich dost. Totiž vynikajících českých varhaníků. Jedním z nich je Pavel Černý, který svůj program na svatého Mikuláše nazval Vánoční příběh: hudba mistrů varhanní tvorby přinese atmosféru očekávání Spasitele, navštívení Panny Marie andělem, její radostné přitakání Magnificat a oslavu Vánoc v prastarých písních. Mimochodem ony varhany mají úhrnem 4814 píšťal a dva hrací stoly, které díky pojízdným podstavcům mohou stát kdekoliv, tedy i u jesliček.<h2>Program</h2>Pavel Černý – varhanní recitál6. prosince 2025 od 11:00, Smetanova síň, Obecní dům&nbsp;„Vánoční příběh“&nbsp;Johann Sebastian BachNun komm, der Heiden Heiland, BWV 659Fuga super: Meine Seele erhebet den Herrn (Magnificat), BWV 733In dulci jubilo, BWV 751Sigfrid Karg-ElertSaluto angelico (Cathedral Windows, op. 106)Adeste fideles (Cathedral Windows, op. 106)Max RegerChorální fantasie Wie schön leucht't uns der Morgenstern, op. 40 č. 1Bedřich Antonín WiedermannChorální předehra „Chtíc, aby spal“Marcel DupréVariations sur un Noël, op. 20&nbsp;Pavel Černý | varhany&nbsp;<h2>Foto <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TQC7FAI3PI725ZYY-8GA/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TQC7FAI3PI725ZYY-8GA/</a></h2><h2>Zajímavé odkazy</h2>&nbsp;Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/pavel-cerny-varhanni-recital">https://www.fok.cz/pavel-cerny-varhanni-recital</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

V sobotu 6. prosince se ve Smetanově síni Obecního domu koná dopolední varhanní recitál Pavla Černého. Zazní díla J. S. Bacha, Maxe Regera, Marcela Dupré a dalších autorů. Pavel Černý vybral díla související s Vánocemi a svůj program doplnil o podtitul „Vánoční příběh“.

Varhaník Pavel Černý rozezní v Obecním domě královský nástroj vánočním programem

„Klavírní koncert Matka Země tematizuje ekologické problémy a hrozící klimatickou krizi, která představuje velké nebezpečí pro naši planetu. Lidé potřebují varování před klimatickými změnami. Nejlepší možnost, jak upozornit na tyto problémy, nabízí umění,“ uvedl Fazıl Say.Jeden z nejvýraznějších klavírních virtuózů dneška, Fazıl Say, se narodil v Ankaře. Na klavír začal hrát ve čtyřech letech a od dětství také komponuje. Jeho tvorba čítá přes stovku skladeb a vyznačuje se zájmem o jazz, improvizaci a turecký folklór. Jeho koncert Matka Země nese naléhavé poslání. Dílo zaznělo ve světové premiéře letos v&nbsp;květnu v&nbsp;Ósace v&nbsp;rámci Expo 2025.Ivor Bolton působil dvanáct let jako šéfdirigent v&nbsp;salcburském Mozarteu. Dnes je v&nbsp;Mozarteu na pozici „conductor laureate“ a zároveň působí jako šéfdirigent v Dresden Festival Orchestra. S&nbsp;orchestrem Mozartea vydal kritikou oceňovaný komplet Brucknerových symfonií. Se Sinfonieorchester Basel, kde byl šéfdirigentem v&nbsp;letech 2016–2025, nahrál tři alba s&nbsp;hudbou Gabriela Faurého. Další nahrávací projekty s&nbsp;tímto orchestrem zahrnovaly díla Berlioze, Saint-Saënse, Beria, Brahmse či Brittena. Jeho spolupráce s Fazılem Sayem trvá přes deset let; byl to on, kdo uvedl ve světové premiéře Sayovu Třetí symfonii.Před koncertem 3. prosince se od 18:15 koná setkání s&nbsp;umělci v&nbsp;salónku Cukrárna Obecního domu. Moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský, během setkání se podává káva zdarma.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Dílu jedinečného tureckého skladatele a klavíristy Fazıla Saye se věnujeme přepečlivě: červen 2019 a uvedení klavírního koncertu Voda v české premiéře. Nebo květen 2023, Budapešť, dokonce ve světové premiéře dvojkoncert pro dvě trubky. V prosinci bude na pultech další dílo s ekologickým a filosofickým přesahem – klavírní koncert Matka Země. České premiéry se samozřejmě ujme sám autor, ale také vyhlášený anglický dirigent Ivor Bolton, který přijal pozvání do Prahy od šéfdirigenta Tomáše Netopila. Ivor je specialista na vídeňské klasiky, Schubertova Velká symfonie budiž toho důkazem. &nbsp;<h2>Program</h2>Fazıl Say &amp; Ivor Bolton3. a 4. prosince 2025 od 19:30, Smetanova síň, Obecní dům&nbsp;Wolfgang Amadeus Mozart&nbsp;Předehra k opeře La Clemenza di Tito&nbsp;Fazıl Say&nbsp;Klavírní koncert „Matka Země“ (česká premiéra)&nbsp;Franz Schubert&nbsp;Symfonie č. 9 C dur „Velká“&nbsp;–Fazıl Say&nbsp;| klavírPražští symfonikovéIvor Bolton&nbsp;| dirigent&nbsp;&nbsp;<h2>Foto</h2><a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TP64LNEKKF6ZT93L-ZCS/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TP64LNEKKF6ZT93L-ZCS/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/fazil-say-ivor-bolton">https://www.fok.cz/fazil-say-ivor-bolton</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Pražští symfonikové vystoupí 3. a 4. prosince pod taktovkou Ivora Boltona s klavíristou a skladatelem Fazılem Sayem, který provede v české premiéře vlastní klavírní koncert s názvem Matka Země. Na koncertě zazní také Mozartova Předehra k opeře La Clemenza di Tito a Devátá symfonie Franze Schuberta zvaná Velká.

Klavírista a skladatel Fazıl Say uvede českou premiéru svého ekologického koncertu Matka Země

„Vracíme se do Prahy s mistrovskými díly Debussyho a Schuberta – dvou největších skladatelů v klavírním repertoáru – a zároveň s hudbou Philipa Glasse. Les Enfants Terribles, instrumentální suita, kterou v roce 2020 pro dva klavíry aranžoval Glassův dlouholetý spolupracovník Michael Riesman, oživuje stejnojmennou operu amerického skladatele inspirovanou Melvillovým ikonickým filmem,“ uvedly sestry Labéqueovy.Katia a Marielle Labèqueovy jsou sestry klavíristky, proslulé svou společnou energií. K&nbsp;mezinárodní slávě jim dopomohla jejich nahrávka Gershwinovy ​​Rapsodie v&nbsp;modrém, která jako jedna z&nbsp;prvních v oboru klasické hudby získala zlatou desku.&nbsp; Od té doby si sestry vybudovaly ohromující kariéru s&nbsp;vystoupeními po celém světě.Philip Glass patří k hlavním představitelům minimal music, hudby, založené na repetitivním principu, opakování drobných motivů – vzorců. Glass je autorem filmové hudby, symfonií a&nbsp;dvacítky jevištních děl, k nimž patří také komorní opera Les Enfants Terribles z roku 1996, která vznikla podle stejnojmenné knihy Jeana Cocteaua z roku 1929.Koncert se koná za podpory Francouzského institutu v Praze.&nbsp;<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Poprvé v cyklu Světová klavírní tvorba přivítáme legendární duo sester Labéqueových! Čeká nás výjimečný zážitek nejen pro jejich dokonale vytříbené interpretační umění, ale také díky programu, který si pro svůj pražský recitál připravily. Protože dílo též legendárního součas­ného skladatele Philipa Glasse zní na českých pódiích také výjimečně, a sestry Labéqueovy ho postavily do centra celé poloviny večera. Jeho skladbu Les Enfants Terribles, původně taneční komorní operu, nahrály v nové verzi na CD během koronavirové pandemie. Toto fascinující Glassovo dílo ve verzi pro dva klavíry uslyšíte v české premiéře. <h2>Program</h2>Katia &amp; Marielle Labèque – Klavírní recitál29. listopadu 2025 od 19:30, Dvořákova síň, Rudolfinum&nbsp;Claude Debussy&nbsp;Šest antických epigrafů pro dva klavíry&nbsp;Franz Schubert&nbsp;Fantazie f moll D 940 op. 103 pro čtyři ruce&nbsp;Philip Glass&nbsp;Les Enfants Terribles pro dva klavíry (česká premiéra)&nbsp;(arr. Michael Riesman)–&nbsp;Katia &amp; Marielle Labèque&nbsp;| klavírní duo&nbsp;<h2>Foto <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TPK5P5HMUC78E897-JIX/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TPK5P5HMUC78E897-JIX/</a></h2><h2>Zajímavé odkazy</h2>Anotace koncertu v&nbsp;angličtině<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/en/katia-marielle-labeque-piano-recital">https://www.fok.cz/en/katia-marielle-labeque-piano-recital</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Cyklus Světová klavírní tvorba FOK přináší do Prahy další hvězdy klavíru. Katia a Marielle Labèqueovy vystoupí v Rudolfinu ve společném recitálu v sobotu 29. listopadu. Mimo děl Debussyho a Schuberta uvedou českou premiéru klavírní suity z opery Les Enfants Terribles Philipa Glasse.

Hvězdné klavírní duo sester Labèqueových vystoupí s recitálem v Rudolfinu

„Příjmení Marcina Świątkiewicze znamená v&nbsp;překladu ‚svátek‘ a bude to opravdu svátek jej slyšet hrát na cembalo Bachovy skladby,“ říká umělecká vedoucí souboru Collegium Marianum Jana Semerádová o hostu koncertu. „S Marcinem se znám už z&nbsp;dřívějších projektů, hráli jsme spolu v&nbsp;souboru Arte dei Suonatori, již předtím jsem o něm slyšela, že je zázračným talentem. Dnes platí za důležitou osobnost hudebního života v&nbsp;Polsku,“ doplňuje.Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v ČR má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům.Marcin Świątkiewicz je jedním z nejznámějších polských cembalistů. V roce 2015 získal prestižní cenu Passport Award týdeníku Polityka. Je specialistou v improvizaci na různé historické klávesové nástroje. Jako sólista a dirigent pravidelně spolupracuje s uznávanými soubory, jako jsou Brecon Baroque, Arte dei Suonatori a Capella Cracoviensis.Před koncertem se od 18:15 v&nbsp;kostele sv. Šimona a Judy uskuteční setkání s&nbsp;umělci, které moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Flétnistka a umělecká vedoucí ansámblu Collegium Marianum je světoběžnice, zejména evropoběžnice, ale snad nejvíce polskoběžnice. Ano, druhým domovem Jany Semerádové je v&nbsp;poslední době Polsko a nejvíce staroslavný Krakov, kde učí na univerzitě. A kde také poznala špičkového polského cembalistu Marcina Świątkiewicze. Umělce s pozoruhodnou kariérou a diskografií. Společně – s Lenkou Torgersen a Hanou Flekovou – se vydají ohledávat švy baroka a klasicismu. Tedy dobu, kdy kralovali synové Bacha seniora. Kdy již byl Bach dojemně sentimentální a jeho následovníci prudce galantní. <h2>Program</h2>Collegium Marianum &amp; Bach25. listopadu 2025 od 19:30, kostel sv. Šimona a Judy&nbsp;Johann Philipp KirnbergerTriová sonáta c moll pro flétnu, housle a continuoJohann Sebastian BachAndante e mollSonáta h moll pro flétnu a obligátní cembalo, BWV 1030Fuga in Epidiapente Super thema Regium z Musikalisches Opfer, BWV 1079Carl Philipp Emanuel BachFantasie fis moll pro cembalo sólo H.300/Wq 67Triosonáta G dur Wq 144 pro flétnu, housle a continuoJohann Gottlieb GoldbergTriová sonáta C dur, DürG 13 (BWV 1037)–Marcin Świątkiewicz&nbsp;| cembaloCollegium MarianumJana Semerádová&nbsp;| umělecká vedoucí, flétna&nbsp;<h2>Foto <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TPWXRD84J45RWNEC-388/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TPWXRD84J45RWNEC-388/</a></h2>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/collegium-marianum-bach">https://www.fok.cz/collegium-marianum-bach</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Ansámbl Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové vystoupí 25. listopadu v kostele sv. Šimona a Judy. Umělci ke koncertu přizvali polského hosta – vynikajícího cembalistu Marcina Świątkiewicze. Zazní hudba Johanna Sebastiana Bacha či jeho syna Carla Philippa Emanuela Bacha.