„Mozartova Koncertantní symfonie je do velké míry dialog, který v&nbsp;mnoha místech vyústí v&nbsp;libý souzvuk sólových houslí s&nbsp;violou,“ uvedl Roman Patočka, koncertní mistr Pražských symfoniků. „Pokaždé je to napínavé, protože záleží na kreativitě obou sólistů a na vzájemných reakcích na spontánní nápady,“ dodává. „Máté Szücs byl vedoucím violistou u Berlínských filharmoniků a nyní vyučuje na vysoké škole ve Švýcarsku a koncertuje sólově. Těším se, že se po dlouhé době potkáme na pódiu.“Charakter Mozartovy Koncertantní symfonie pro housle, violu a orchestr Es dur prozrazuje vliv takzvané „mannheimské školy“, včetně oblíbeného tečkovaného rytmu a působivého užívání crescenda. Zajímavostí je u koncertujícího violového hlasu užití takzvané skordatury, přeladění o půl tónu výš, aby tón nástroje nesplýval s violovými hlasy orchestru.Vánoční kantáta (Une Cantate de Noël) Arthura Honeggera je posledním skladatelovým dílem, které vzniklo na objednávku basilejského mecenáše a dirigenta Paula Sachera k 25. výročí Basilejského komorního orchestru. Ten také 18. prosince 1953 uskutečnil v Basileji premiéru. První část líčí chaos světa před příchodem Spasitele. V&nbsp;okamžiku Kristova narození se objeví písně zpívané v latině, francouzštině a němčině. Toto úžasné dílo pro baryton, sbory včetně dětských hlasů, varhany a orchestr se stalo neopomenutelným symbolem Vánoc.Koncert se koná za podpory Polského institutu v Praze.Před provedením 10. prosince se od 18:15 koná setkání s&nbsp;umělci v&nbsp;salónku Cukrárna Obecního domu. Moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský, během setkání se podává káva zdarma.&nbsp;<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Une cantate de Noël začíná hlubokými smyčci a ve varhanách dunivým basem, do kterého se postupně – též od spodních hlasů – přidávají sbory slovy: „Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine, Panovníku, vyslyš můj hlas!“ Tak Arthur Honegger v&nbsp;roce 1953 vylíčil chaos světa. Teprve v&nbsp;okamžiku Ježíšova narození se objeví písně. Útržky jiskřivých melodií se v&nbsp;různých jazycích okamžitě rozletí krajinou jako symbol radosti, kterou si předávají všechny národy. Sobě i dětskému fondu UNICEF popřejme, aby se alespoň o Vánocích mohly dětské hlásky po celém světě rozkřičet stejnou radostí, s&nbsp;jakou budou zpívat Pueri gaudentes a příznačně pojmenovaný Dětský pěvecký sbor Radost.&nbsp;<h2>Program</h2>Vánoční kantáta pro UNICEF10. a 11. prosince 2025 od 19:30, Obecní dům, Smetanova síň&nbsp;Karol Kurpiński&nbsp;Předehra k opeře Hrad Czorsztyn&nbsp;Wolfgang Amadeus Mozart&nbsp;Koncertantní symfonie pro housle, violu a orchestr Es dur K 364&nbsp;Arthur Honegger&nbsp;Vánoční kantáta pro baryton, smíšený sbor, dětský sbor, varhany a orchestr&nbsp;–&nbsp;Roman Patočka&nbsp;| housleMáté Szücs&nbsp;| viola&nbsp;Lukáš Bařák&nbsp;| barytonDaniela Valtová Kosinová&nbsp;| varhanyPueri gaudentes&nbsp;Dětský pěvecký sbor Radost PrahaKühnův smíšený sborPražští symfonikové&nbsp;Łukasz Borowicz&nbsp;| dirigent&nbsp;<h2>Foto</h2><a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TSX5SFLXBZXZFIY5-7ZL/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TSX5SFLXBZXZFIY5-7ZL/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/fazil-say-ivor-bolton">https://www.fok.cz/fazil-say-ivor-bolton</a>&nbsp;&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK věnuje koncerty 10. a 11. prosince organizaci UNICEF. Pod taktovkou polského dirigenta Łukasze Borowicze zahrají Vánoční kantátu Arthura Honeggera a Koncertantní symfonii pro housle, violu a orchestr Wolfganga Amadea Mozarta se sólisty Romanem Patočkou a Máté Szücsem. Barytonového sóla ve Vánoční kantátě se zhostí Lukáš Bařák, za varhanním pozitivem usedne Daniela Valtová Kosinová a zpívat budou tři sbory: Pueri gaudentes, Dětský pěvecký sbor Radost Praha a Kühnův smíšený sbor.

Pražští symfonikové zahrají Honeggerovu Vánoční kantátu pro UNICEF

„Vánoční příběh představí ve skladbách největších varhanních mistrů genezi nejoblíbenějšího církevního svátku. Nejprve zazní Bachova skladba na jednu z&nbsp;nejznámějších adventních písní od Martina Luthera a poté Andělské navštívení postromantického skladatele Sigfrida Karg-Elerta, inspirované gregoriánským chorálem. Bachovo zpracování koledy In dulci jubilo působí idylickým obrazem jesliček. Ježíšovo narození zřejmě provázela konjunkce hvězd a v&nbsp;písni z&nbsp;konce 16. století je hvězda mystická představa Ježíše. Opulentně ji zpracovává největší německý varhanní romantik Max Reger,“ uvádí Pavel Černý. „Hvězda je i symbol, volající věřící, aby přišli k Betlému a uctívali narozeného Ježíše. Výzvu k&nbsp;putování do Betléma, proslulé Adeste fideles, netradičním způsobem podává opět Sigfrid Karg-Elert. Český duch Vánoc přináší koleda Chtíc, aby spal ve zpracování českého prvorepublikového virtuosa Bedřicha Antonína Wiedermanna, jenž na zdejší varhany často koncertoval. Na závěr zazní virtuózní variace na starou francouzskou vánoční píseň Noël nouvelet, Noël chantons ici od Wiedermannova vrstevníka, francouzského mága Marcela Duprého,“ doplňuje. Varhaník, pedagog a organolog Pavel Černý vystudoval varhany na pražské konzervatoři a AMU. Upozornil na sebe získáním 1. cen ve varhanních soutěžích v&nbsp;Opavě, Lublani a na Pražském jaru. Kromě předních domácích podií účinkoval v různých zemích Evropy, USA, v&nbsp;Japonsku, Brazílii, Africe a na Kubě. Na AMU v Praze přednáší varhanní hru, improvizaci a organologii. Pravidelně zasedá jako člen soutěžních porot a působí jako lektor při mezinárodních mistrovských kurzech (např. Stuttgart, Lipsko, Groningen). Doma i v zahraničí natáčí na CD, pro rozhlas a televizi. V&nbsp;neposlední řadě je tvůrcem rozhlasových seriálů o varhanách.Před koncertem bude ve foyer Smetanovy síně možné zakoupit kávu a dort z Kavárny Obecního domu za zvýhodněnou cenu.&nbsp;<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Není jich tolik jako píšťal těch pozoruhodných varhan v srdci Smetanovy síně, ale je jich dost. Totiž vynikajících českých varhaníků. Jedním z nich je Pavel Černý, který svůj program na svatého Mikuláše nazval Vánoční příběh: hudba mistrů varhanní tvorby přinese atmosféru očekávání Spasitele, navštívení Panny Marie andělem, její radostné přitakání Magnificat a oslavu Vánoc v prastarých písních. Mimochodem ony varhany mají úhrnem 4814 píšťal a dva hrací stoly, které díky pojízdným podstavcům mohou stát kdekoliv, tedy i u jesliček.<h2>Program</h2>Pavel Černý – varhanní recitál6. prosince 2025 od 11:00, Smetanova síň, Obecní dům&nbsp;„Vánoční příběh“&nbsp;Johann Sebastian BachNun komm, der Heiden Heiland, BWV 659Fuga super: Meine Seele erhebet den Herrn (Magnificat), BWV 733In dulci jubilo, BWV 751Sigfrid Karg-ElertSaluto angelico (Cathedral Windows, op. 106)Adeste fideles (Cathedral Windows, op. 106)Max RegerChorální fantasie Wie schön leucht't uns der Morgenstern, op. 40 č. 1Bedřich Antonín WiedermannChorální předehra „Chtíc, aby spal“Marcel DupréVariations sur un Noël, op. 20&nbsp;Pavel Černý | varhany&nbsp;<h2>Foto <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TQC7FAI3PI725ZYY-8GA/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TQC7FAI3PI725ZYY-8GA/</a></h2><h2>Zajímavé odkazy</h2>&nbsp;Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/pavel-cerny-varhanni-recital">https://www.fok.cz/pavel-cerny-varhanni-recital</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

V sobotu 6. prosince se ve Smetanově síni Obecního domu koná dopolední varhanní recitál Pavla Černého. Zazní díla J. S. Bacha, Maxe Regera, Marcela Dupré a dalších autorů. Pavel Černý vybral díla související s Vánocemi a svůj program doplnil o podtitul „Vánoční příběh“.

Varhaník Pavel Černý rozezní v Obecním domě královský nástroj vánočním programem

„Klavírní koncert Matka Země tematizuje ekologické problémy a hrozící klimatickou krizi, která představuje velké nebezpečí pro naši planetu. Lidé potřebují varování před klimatickými změnami. Nejlepší možnost, jak upozornit na tyto problémy, nabízí umění,“ uvedl Fazıl Say.Jeden z nejvýraznějších klavírních virtuózů dneška, Fazıl Say, se narodil v Ankaře. Na klavír začal hrát ve čtyřech letech a od dětství také komponuje. Jeho tvorba čítá přes stovku skladeb a vyznačuje se zájmem o jazz, improvizaci a turecký folklór. Jeho koncert Matka Země nese naléhavé poslání. Dílo zaznělo ve světové premiéře letos v&nbsp;květnu v&nbsp;Ósace v&nbsp;rámci Expo 2025.Ivor Bolton působil dvanáct let jako šéfdirigent v&nbsp;salcburském Mozarteu. Dnes je v&nbsp;Mozarteu na pozici „conductor laureate“ a zároveň působí jako šéfdirigent v Dresden Festival Orchestra. S&nbsp;orchestrem Mozartea vydal kritikou oceňovaný komplet Brucknerových symfonií. Se Sinfonieorchester Basel, kde byl šéfdirigentem v&nbsp;letech 2016–2025, nahrál tři alba s&nbsp;hudbou Gabriela Faurého. Další nahrávací projekty s&nbsp;tímto orchestrem zahrnovaly díla Berlioze, Saint-Saënse, Beria, Brahmse či Brittena. Jeho spolupráce s Fazılem Sayem trvá přes deset let; byl to on, kdo uvedl ve světové premiéře Sayovu Třetí symfonii.Před koncertem 3. prosince se od 18:15 koná setkání s&nbsp;umělci v&nbsp;salónku Cukrárna Obecního domu. Moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský, během setkání se podává káva zdarma.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Dílu jedinečného tureckého skladatele a klavíristy Fazıla Saye se věnujeme přepečlivě: červen 2019 a uvedení klavírního koncertu Voda v české premiéře. Nebo květen 2023, Budapešť, dokonce ve světové premiéře dvojkoncert pro dvě trubky. V prosinci bude na pultech další dílo s ekologickým a filosofickým přesahem – klavírní koncert Matka Země. České premiéry se samozřejmě ujme sám autor, ale také vyhlášený anglický dirigent Ivor Bolton, který přijal pozvání do Prahy od šéfdirigenta Tomáše Netopila. Ivor je specialista na vídeňské klasiky, Schubertova Velká symfonie budiž toho důkazem. &nbsp;<h2>Program</h2>Fazıl Say &amp; Ivor Bolton3. a 4. prosince 2025 od 19:30, Smetanova síň, Obecní dům&nbsp;Wolfgang Amadeus Mozart&nbsp;Předehra k opeře La Clemenza di Tito&nbsp;Fazıl Say&nbsp;Klavírní koncert „Matka Země“ (česká premiéra)&nbsp;Franz Schubert&nbsp;Symfonie č. 9 C dur „Velká“&nbsp;–Fazıl Say&nbsp;| klavírPražští symfonikovéIvor Bolton&nbsp;| dirigent&nbsp;&nbsp;<h2>Foto</h2><a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TP64LNEKKF6ZT93L-ZCS/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TP64LNEKKF6ZT93L-ZCS/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/fazil-say-ivor-bolton">https://www.fok.cz/fazil-say-ivor-bolton</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Pražští symfonikové vystoupí 3. a 4. prosince pod taktovkou Ivora Boltona s klavíristou a skladatelem Fazılem Sayem, který provede v české premiéře vlastní klavírní koncert s názvem Matka Země. Na koncertě zazní také Mozartova Předehra k opeře La Clemenza di Tito a Devátá symfonie Franze Schuberta zvaná Velká.

Klavírista a skladatel Fazıl Say uvede českou premiéru svého ekologického koncertu Matka Země

„Vracíme se do Prahy s mistrovskými díly Debussyho a Schuberta – dvou největších skladatelů v klavírním repertoáru – a zároveň s hudbou Philipa Glasse. Les Enfants Terribles, instrumentální suita, kterou v roce 2020 pro dva klavíry aranžoval Glassův dlouholetý spolupracovník Michael Riesman, oživuje stejnojmennou operu amerického skladatele inspirovanou Melvillovým ikonickým filmem,“ uvedly sestry Labéqueovy.Katia a Marielle Labèqueovy jsou sestry klavíristky, proslulé svou společnou energií. K&nbsp;mezinárodní slávě jim dopomohla jejich nahrávka Gershwinovy ​​Rapsodie v&nbsp;modrém, která jako jedna z&nbsp;prvních v oboru klasické hudby získala zlatou desku.&nbsp; Od té doby si sestry vybudovaly ohromující kariéru s&nbsp;vystoupeními po celém světě.Philip Glass patří k hlavním představitelům minimal music, hudby, založené na repetitivním principu, opakování drobných motivů – vzorců. Glass je autorem filmové hudby, symfonií a&nbsp;dvacítky jevištních děl, k nimž patří také komorní opera Les Enfants Terribles z roku 1996, která vznikla podle stejnojmenné knihy Jeana Cocteaua z roku 1929.Koncert se koná za podpory Francouzského institutu v Praze.&nbsp;<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Poprvé v cyklu Světová klavírní tvorba přivítáme legendární duo sester Labéqueových! Čeká nás výjimečný zážitek nejen pro jejich dokonale vytříbené interpretační umění, ale také díky programu, který si pro svůj pražský recitál připravily. Protože dílo též legendárního součas­ného skladatele Philipa Glasse zní na českých pódiích také výjimečně, a sestry Labéqueovy ho postavily do centra celé poloviny večera. Jeho skladbu Les Enfants Terribles, původně taneční komorní operu, nahrály v nové verzi na CD během koronavirové pandemie. Toto fascinující Glassovo dílo ve verzi pro dva klavíry uslyšíte v české premiéře. <h2>Program</h2>Katia &amp; Marielle Labèque – Klavírní recitál29. listopadu 2025 od 19:30, Dvořákova síň, Rudolfinum&nbsp;Claude Debussy&nbsp;Šest antických epigrafů pro dva klavíry&nbsp;Franz Schubert&nbsp;Fantazie f moll D 940 op. 103 pro čtyři ruce&nbsp;Philip Glass&nbsp;Les Enfants Terribles pro dva klavíry (česká premiéra)&nbsp;(arr. Michael Riesman)–&nbsp;Katia &amp; Marielle Labèque&nbsp;| klavírní duo&nbsp;<h2>Foto <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TPK5P5HMUC78E897-JIX/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TPK5P5HMUC78E897-JIX/</a></h2><h2>Zajímavé odkazy</h2>Anotace koncertu v&nbsp;angličtině<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/en/katia-marielle-labeque-piano-recital">https://www.fok.cz/en/katia-marielle-labeque-piano-recital</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Cyklus Světová klavírní tvorba FOK přináší do Prahy další hvězdy klavíru. Katia a Marielle Labèqueovy vystoupí v Rudolfinu ve společném recitálu v sobotu 29. listopadu. Mimo děl Debussyho a Schuberta uvedou českou premiéru klavírní suity z opery Les Enfants Terribles Philipa Glasse.

Hvězdné klavírní duo sester Labèqueových vystoupí s recitálem v Rudolfinu

„Příjmení Marcina Świątkiewicze znamená v&nbsp;překladu ‚svátek‘ a bude to opravdu svátek jej slyšet hrát na cembalo Bachovy skladby,“ říká umělecká vedoucí souboru Collegium Marianum Jana Semerádová o hostu koncertu. „S Marcinem se znám už z&nbsp;dřívějších projektů, hráli jsme spolu v&nbsp;souboru Arte dei Suonatori, již předtím jsem o něm slyšela, že je zázračným talentem. Dnes platí za důležitou osobnost hudebního života v&nbsp;Polsku,“ doplňuje.Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v ČR má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům.Marcin Świątkiewicz je jedním z nejznámějších polských cembalistů. V roce 2015 získal prestižní cenu Passport Award týdeníku Polityka. Je specialistou v improvizaci na různé historické klávesové nástroje. Jako sólista a dirigent pravidelně spolupracuje s uznávanými soubory, jako jsou Brecon Baroque, Arte dei Suonatori a Capella Cracoviensis.Před koncertem se od 18:15 v&nbsp;kostele sv. Šimona a Judy uskuteční setkání s&nbsp;umělci, které moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Flétnistka a umělecká vedoucí ansámblu Collegium Marianum je světoběžnice, zejména evropoběžnice, ale snad nejvíce polskoběžnice. Ano, druhým domovem Jany Semerádové je v&nbsp;poslední době Polsko a nejvíce staroslavný Krakov, kde učí na univerzitě. A kde také poznala špičkového polského cembalistu Marcina Świątkiewicze. Umělce s pozoruhodnou kariérou a diskografií. Společně – s Lenkou Torgersen a Hanou Flekovou – se vydají ohledávat švy baroka a klasicismu. Tedy dobu, kdy kralovali synové Bacha seniora. Kdy již byl Bach dojemně sentimentální a jeho následovníci prudce galantní. <h2>Program</h2>Collegium Marianum &amp; Bach25. listopadu 2025 od 19:30, kostel sv. Šimona a Judy&nbsp;Johann Philipp KirnbergerTriová sonáta c moll pro flétnu, housle a continuoJohann Sebastian BachAndante e mollSonáta h moll pro flétnu a obligátní cembalo, BWV 1030Fuga in Epidiapente Super thema Regium z Musikalisches Opfer, BWV 1079Carl Philipp Emanuel BachFantasie fis moll pro cembalo sólo H.300/Wq 67Triosonáta G dur Wq 144 pro flétnu, housle a continuoJohann Gottlieb GoldbergTriová sonáta C dur, DürG 13 (BWV 1037)–Marcin Świątkiewicz&nbsp;| cembaloCollegium MarianumJana Semerádová&nbsp;| umělecká vedoucí, flétna&nbsp;<h2>Foto <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TPWXRD84J45RWNEC-388/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TPWXRD84J45RWNEC-388/</a></h2>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/collegium-marianum-bach">https://www.fok.cz/collegium-marianum-bach</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Ansámbl Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové vystoupí 25. listopadu v kostele sv. Šimona a Judy. Umělci ke koncertu přizvali polského hosta – vynikajícího cembalistu Marcina Świątkiewicze. Zazní hudba Johanna Sebastiana Bacha či jeho syna Carla Philippa Emanuela Bacha.

Collegium Marianum vystoupí s bachovským programem

„Pražské kytarové kvarteto po celou dobu své čtyřicetileté existence přináší na koncertní pódia pestrý repertoár. Podstatnou část programu koncertů tvoří skladby složené přímo pro soubor. Stavebním kamenem repertoáru jsou i vlastní transkripce slavných skladeb vytvořené s&nbsp;hudebním vkusem a nástrojovým citem,“ říká Eliška Holá, členka Pražského kytarového kvarteta.Pražské kytarové kvarteto bylo založeno v roce 1984 na Pražské konzervatoři. Je oceňováno jak odbornou kritikou, tak českým i zahraničním publikem. Kvarteto je zváno na významné hudební festivaly, koncertovalo ve většině zemí Evropy, v USA, na Středním východě a nadchlo posluchače na stovkách koncertů v České republice. Perfektní souhra, osobitý hudební styl a jedinečná barva zvuku čtyř kytar jsou zaznamenány na mnoha nahrávkách pro rozhlas, televizi a na řadě kompaktních disků. Virtuozita jednotlivých členů a široké výrazové schopnosti ansámblu inspirovaly řadu vynikajících českých i zahraničních skladatelů ke zkomponování skladeb přímo pro soubor.Koncert je pořádán ve spolupráci s&nbsp;Národní galerií Praha. Na začátku večera proběhne krátká přednáška edukátorky Moniky Švec Sybolové k&nbsp;promítanému obrazu Emila Filly: Zátiší s&nbsp;kytarou a kartami z roku 1929. Národní galerie Praha poskytuje návštěvníkům koncertů Obrazy a hudba, kteří se prokáží zakoupenou vstupenkou, 50% slevu na vstupném do stálé expozice nebo na krátkodobou výstavu, v níž je vystaveno umělecké dílo, které je předmětem doprovodné přednášky.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Možná se to bude zdát k neuvěření, ale Pražské kytarové kvarteto letos slaví 40. sezónu od svého založení. Od svého vzniku v roce 1984 soubor postupně získal velké mezinárodní renomé. Kvarteto je oceňované zejména pro dokonalou souhru a mimořádné interpretační mistrovství. Ruce všech čtyř kytaristů jako kdyby postrádaly zemskou tíhu. Nekompromisní čistota hry povyšuje jejich hudbu na výjimečný zážitek koncertních sezón i světových festivalů. Letos ozdobí lesk čtyřiadvaceti zvučných strun i naši sezónu komorních koncertů v Anežském klášteře.&nbsp; <h2>Program</h2>Pražské kytarové kvarteto20. listopadu 2025 od 19:30, klášter sv. Anežky České&nbsp;Benjamin Britten&nbsp;Dvorské tance z opery GlorianaLeoš Janáček&nbsp;Po zarostlém chodníčku (výběr)&nbsp;Štěpán Rak&nbsp;Variace na téma Jaromíra Klempíře op. 7&nbsp;Leo Brouwer&nbsp;Kubánská krajina s deštěm&nbsp;Edvard Hagerup Grieg&nbsp;Peer Gynt, suita č. 1 op. 46 (výběr)&nbsp;–&nbsp;Pražské kytarové kvarteto&nbsp;Marek Velemínský&nbsp;| kytara&nbsp;Eliška Holá&nbsp;| kytara&nbsp;Matěj Freml&nbsp;| kytaraPatrick Vacík&nbsp;| kytara&nbsp;<h2>Foto</h2><a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TPSH3958ZGKA4XVX-S34/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TPSH3958ZGKA4XVX-S34/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/prazske-kytarove-kvarteto">https://www.fok.cz/prazske-kytarove-kvarteto</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

V rámci cyklu Obrazy a hudba FOK se v Anežském klášteře 20. listopadu představí Pražské kytarové kvarteto. Zazní hudba Benjamina Brittena, Leoše Janáčka, Edvarda Griega, Leo Brouwera a Štěpána Raka. Před začátkem koncertu proběhne krátká přednáška k promítanému obrazu Emila Filly.

Pražské kytarové kvarteto vystoupí v Anežském klášteře

„Sbalte si ručníky a plavky, nebo možná přijďte radši v něčem teplejším, protože je přece jenom podzim a&nbsp;koupat se budeme především v líbivých melodiích nejznámějších světových skladatelů,“ směje se scénárista Tomáš Končinský. „Inspiraci vodou určitě nezapře asi nejznámější valčík na světě: Na krásném modrém Dunaji od Johanna Strausse mladšího nebo Fibichův melodram o vodníkovi podle známé básně Karla Jaromíra Erbena,“ prozrazuje.Vodní živel byl vždy velkou studnicí nápadů pro umělce; hudby o vodě je nepřeberné množství. Na koncertě zazní ukázky známých hudebních děl spojených s&nbsp;vodou, vhodných pro děti. Objeví se dva vodníci – kromě Fibichova také ten Dvořákův – a samozřejmě nebude chybět Dvořákova Rusalka v&nbsp;podání mladé sólistky Adély Řehořové z Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy. V&nbsp;úryvku z&nbsp;Čajkovského Labutího jezera se představí Baletní přípravka Národního divadla pod vedením Jany Jodasové. Děti z&nbsp;Hudebního klubu Fík si pod vedením lektorek z&nbsp;České Orffovy společnosti připraví vystoupení na Händelovu Vodní hudbu.Po skončení programu si děti s pomocí členů orchestru budou moci vyzkoušet nástroje přímo na pódiu a zjistit, jaké to je, stát se například harfistkou nebo tympánistou v&nbsp;symfonickém orchestru.&nbsp;<h2>Slovo Evy Kolkové, koordinátorky řady FOK pro nové generace</h2>Hudba nás odmalička provází na každém kroku. Slyšíte ji v rádiu, v televizi, online, ve sluchátkách, v obchodě, na ulici, od hlučných sousedů, na oslavě bratrancových třetích nebo babiččiných pětasedmdesátých narozenin... Prostě všude! Ale existuje hudba, která je vhodná jenom do nějakého určitého prostředí? Je něco, co byste si prostě v životě nepustili třeba v&nbsp;tramvaji? V restauraci? V lese? U moře? V ložnici před spaním? Ve vaně? Na záchodě? Dobře, tak daleko asi zacházet nebudeme, nicméně v dalším cyklu z programu Orchestr na dotek se s&nbsp;naším orchestrem a panem dirigentem podíváme na hudbu, ve které se skladatelé inspirovali nějakým místem. Ve čtyřech dílech nás čeká hudba k vodě, na hory, do zahrad a lesů i někam dovnitř pod střechu. &nbsp;<h2>Program</h2>Orchestr na dotek – Hudba k&nbsp;vodě15. listopadu 2025 od 11:00, Smetanova síň, Obecní dům&nbsp;Orchestr, kam se podíváš!&nbsp;–&nbsp;Johana Schmidtmajerová&nbsp;| průvodkyněMarek Němec&nbsp;| režie, průvodceTomáš Končinský&nbsp;| scénářHudební klub Fík&nbsp;Baletní přípravka Národního divadla&nbsp;Gymnázium a Hudební škola hl. m. Prahy&nbsp;Pražští symfonikovéJan Kučera&nbsp;| dirigent&nbsp;<h2>Foto</h2><a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TPS49N8Y6Z2KP52F-46W/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TPS49N8Y6Z2KP52F-46W/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>&nbsp;Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/orchestr-na-dotek-hudba-k-vode">https://www.fok.cz/orchestr-na-dotek-hudba-k-vode</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Cyklus dopoledních rodinných koncertů Pražských symfoniků Orchestr na dotek – letos s podtitulem „Orchestr, kam se podíváš!“ – vezme děti do různých prostředí, která jsou inspirací pro hudební skladatele. První koncert se koná v sobotu 15. listopadu v Obecním domě a zazní na něm hudba spojená s vodou. Účinkuje Baletní přípravka Národního divadla, diriguje Jan Kučera a moderují herci Marek Němec s Johanou Schmidtmajerovou.