Orchestrální koncerty

„Dvořákova hudba v&nbsp;sobě má obrovskou emoční hloubku a obsah a zároveň i hloubku stavební. Velmi mě baví pronikat do architektury jeho děl, promýšlet jak celek, tak detail; výstavbu frází, vývoj, práci s&nbsp;časem...“ říká Alena Hron, „Stabat mater je ztělesněná niternost. Vyjadřuje to, co slovy nejde vyjádřit.“Alena Hron je od sezóny 2024/25 šéfdirigentkou Jihočeské filharmonie. V roce 2024 také zvítězila ve stipendijním programu Marin Alsop „Taki Alsop Conducting Fellowship“ skýtající dva roky systematické podpory a nových příležitostí spolupráce s orchestry v zahraničí. V&nbsp;červnu 2024 zakončila své druhé magisterské studium na prestižní Zürcher Hochschule der Künste ve třídě Christopha-Mathiase Muellera a Johannese Schlaefliho.&nbsp;Spolupracovala již s&nbsp;většinou symfonických orchestrů v&nbsp;Česku, zahraniční hostování zavedla Alenu Hron např. k&nbsp;Südwestdeutsche Philharmonie Konstanz, Göttinger Symphonieorchester, orchestru Collegium Musicum Basel či ke Štátné filharmónie Košice.Dvořákovo oratorium Stabat Mater v&nbsp;podání Pražských symfoniků neodmyslitelně patří k&nbsp;Velikonocům. Středověká sekvence Stabat Mater, srdcervoucí středověký text o utrpení matky, která vidí svého Syna umírat na kříži, tvoří neodmyslitelnou součást největších křesťanských svátků. Je to text natolik silný, že jej zhudebnila řada skladatelů. Dvořákovo ztvárnění patří mezi ta nejslavnější, po boku Pergolesiho, Rossiniho nebo nověji Pendereckého.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Dvořákovo oratorium Stabat Mater patří k nejznámějším a umělecky nejsilnějším dílům svého druhu. Hudba zkomponovaná na duchovní text o utrpení matky Kristovy je uváděna především v době Velikonoc a tuto tradici drží i FOK ve Smetanově síni Obecního domu. Ale např. v roce 2004 putoval orchestr s tímto oratoriem všech oratorií na zájezd do Říma a ve starobylé římské bazilice Santa Maria Maggiore vyslechl provedení i kardinálský sbor v čele s budoucím papežem Benediktem XVI.! Tohoto mimořádného koncertu se skvělými sólisty a sborem se poprvé ujme Alena Hron, se kterou se také začínáme potkávat pravidelně. <h2>Program</h2>Dvořák – Stabat Mater1. dubna 2026 od 19:30, Smetanova síň, Obecní dům&nbsp;Antonín Dvořák&nbsp;Stabat Mater op. 58&nbsp;–Tamara Morozová&nbsp;| sopránJolana Slavíková&nbsp;| altPetr Nekoranec&nbsp;| tenor&nbsp;Jan Hnyk&nbsp;| basPražský filharmonický sborLukáš Vasilek&nbsp;| sbormistrPražští symfonikovéAlena Hron&nbsp;| dirigentka&nbsp;<h2>Foto</h2><a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/UWPWTABCTNDUMLGY-LA9/">https://www.uschovna.cz/zasilka/UWPWTABCTNDUMLGY-LA9/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Anotace programu v&nbsp;angličtině<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/dvorak-stabat-mater">https://www.fok.cz/dvorak-stabat-mater</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK uvede již tradičně před Velikonoci oratorium Stabat Mater Antonína Dvořáka. Letošní provedení se koná 1. dubna ve Smetanově síni Obecního domu a bude jej řídit dirigentka Alena Hron. Zpívat bude Pražský filharmonický sbor a čtveřice vynikajících českých sólistů.

Tradiční velikonoční provedení Dvořákova Stabat Mater bude řídit Alena Hron

„Poulenc byl požádán, aby napsal koncert pro menší ansámbl pro princeznu Edmond de Polignac. Koncert měl být předveden přímo v&nbsp;jejím sídle a nebylo možné tam dostat celý symfonický orchestr. Poulenc zadání zpracoval bravurně; věděl velmi dobře, co varhany dokáží a jak takovou skladbu instrumentovat. Pokaždé když hraji tuhle skladbu, žasnu, jak skvěle to vymyslel,“ říká Olivier Latry.Olivier Latry, etablovaný jako špička mezi varhaníky, vystupuje v nejprestižnějších sálech a chrámech světa. Již ve svých třiadvaceti letech se stal jedním z titulárních varhaníků katedrály Notre-Dame a je jím dodnes. Od roku 2012 je také emeritním varhaníkem Orchestre National de Montréal. Je známý též pro své bravurní improvizační schopnosti, které předvede na varhanním recitálu ve Smetanově síni 28. března.„Beethovenova Osudová je pro dirigenty s&nbsp;orchestry prubířským kamenem, nesmírně se na ni těšíme,“ říká dramaturg FOK Martin Rudovský. Slovinský dirigent Marko Letonja téměř deset let zastával funkci šéfdirigenta u Štrasburských filharmoniků, byl také hudebním ředitelem Slovinské filharmonie, šéfdirigentem Tasmánského symfonického orchestru nebo Symfonického orchestru a Divadla v Baselu.Před středečním koncertem se od 18:15 koná setkání s&nbsp;umělci v&nbsp;Riegerově salonku Obecního domu. Setkání moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Poprvé u Pražských symfoniků přivítáme nejvýznamnějšího slovinského dirigenta současnosti Marka Letonju. Program pak odpovídá cele jeho naturelu: první půle francouzská na počest jeho dlouholetého působení ve Štrasburku, druhá půle Osudová jako pozdrav současné pozici, šéfdirigenta v mořských Brémách. Poprvé s naším orchestrem vystoupí také varhaník varhaníků Olivier Latry. Kdo by se dostatečně nenabažil omamného zvuku varhan ve Smetanově síni pod rukama a nohama tohoto mistra, nechť dorazí o deset dní později znovu: 28. března se Latry představí v samostatném recitálu. <h2>Program</h2>&nbsp;Beethoven – Osudová18. a 19. března 2026 od 19:30, Smetanova síň, Obecní dům&nbsp;Hector BerliozŘímský karneval, předehra op. 9Francis PoulencKoncert pro varhany, tympány a smyčce g mollLudwig van BeethovenSymfonie č. 5 c moll „Osudová“–Olivier Latry | varhanyPražští symfonikovéMarko Letonja | dirigent&nbsp;<h2>Foto</h2> <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/UTHLTZ4FKS66MGAJ-CS9/">https://www.uschovna.cz/zasilka/UTHLTZ4FKS66MGAJ-CS9/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>&nbsp;Anotace programu v&nbsp;angličtině<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/en/beethoven-fate-symphony">https://www.fok.cz/en/beethoven-fate-symphony</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK provede 18. a 19. března ve Smetanově síni Obecního domu Beethovenovu „Osudovou“ symfonii a Koncert pro varhany, tympány a smyčce Francise Poulenca. Sólistou nebude nikdo menší než titulární varhaník z katedrály Notre-Dame, Olivier Latry. Na úvod večera zazní předehra Římský karneval Hectora Berlioze. Koncert řídí slovinský dirigent Marko Letonja.

FOK provede Beethovenovu Osudovou a Poulencův varhanní koncert s Olivierem Latrym

„Mahlerovy písně jsou vždy velkou výzvou nejenom pro interpreta, ale i celý orchestr. Snoubí se v nich intimita s niterným prožitkem vyprávění, a to u každé jednotlivé básně. Nejinak tomu bude i v úvodní skladbě večera, která aniž by měla svůj mimohudební příběh, nachází v srdci každého posluchače hlubokou stopu emocí. U vyprávění zůstaneme i v závěrečné Pohádce Josefa Suka, která jako všeobjímající matka všechny hudební příběhy dnešního večera spojí v&nbsp;ten nejkrásnější, pohádkový,“ říká Tomáš Netopil.Bella Adamova je v sezóně 2025/26 rezidenční umělkyní u Antverpského symfonického orchestru. Zazářila na Dvořákově Praze v&nbsp;recitálu s&nbsp;Kateřinou Kněžíkovou, vystoupila na festivalu Hidalgo v&nbsp;Mnichově, vyjela s Mitteldeutsche Kammerphilharmonie na koncertní turné po Německu a vrací se do opery Národního divadla v&nbsp;Rusalce. V&nbsp;březnu provede v&nbsp;cyklu FOK Obrazy a hudba Schubertův písňový cyklus Zimní cesta a v&nbsp;červu opět vystoupí s&nbsp;Pražskými symfoniky v&nbsp;Obecním domě při evropské premiéře první verze opery Mariken z&nbsp;Nimègue Bohuslava Martinů. Bella studovala v Kolíně nad Rýnem, Hannoveru a na londýnské Trinity Laban Conservatoire of Music and Dance, improvizaci se věnovala na Basilejské hudební akademii a další dovednosti získala v Royaumont Foundation a Tanglewood Music Center, letní akademii Bostonského symfonického orchestru.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Nový šéfdirigent Tomáš Netopil vždy pokládal za důležité věnovat velkou pozornost mladým českým umělcům. A tak by se rád v každé sezóně s námi podělil o mladé osobnosti, které mají obrovský potenciál; rozvoj jejich talentu je naším velkým úkolem. V březnu 2026 to bude Bella Adamova a Mahlerův hluboce lidský opus. Jako protiváha zase ta Tomášova dávná láska – Suk, jeho Pohádka. Jako cesta k překonání bolesti a stesku. Rovněž tklivé Barberovo Adagio je hojivost sama. <h2>Program</h2>Tomáš Netopil &amp; Bella Adamova4. a 5. března 2026 od 19:30, Smetanova síň, Obecní dům&nbsp;Samuel Barber&nbsp;Adagio pro smyčce op. 11&nbsp;Gustav Mahler&nbsp;Písně o mrtvých dětech&nbsp;Josef Suk&nbsp;Pohádka op. 16&nbsp;–Bella Adamova&nbsp;| mezzosoprán&nbsp;Pražští symfonikové&nbsp;Tomáš Netopil&nbsp;| dirigent&nbsp;<h2>Foto <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/ULNAL4AV8RJEGXMI-VGT/">https://www.uschovna.cz/zasilka/ULNAL4AV8RJEGXMI-VGT/</a></h2>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Anotace programu v&nbsp;angličtině<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/en/tomas-netopil-bella-adamova">https://www.fok.cz/en/tomas-netopil-bella-adamova</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Šéfdirigent Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Tomáš Netopil pozval ke spolupráci skvělou mezzosopranistku Bellu Adamovou. Společně uvedou 4. a 5. března ve Smetanově síni Obecního domu Mahlerovy Písně o mrtvých dětech. Ve druhé polovině koncertu zazní proslulá Pohádka Josefa Suka – suita z dramatu Radúz a Mahulena, předehrou večera bude jímavé Adagio pro smyčce Samuela Barbera.

FOK pod taktovkou Tomáše Netopila provede Mahlerovy písně s Bellou Adamovou a Sukovu Pohádku

„Čajkovského první klavírní koncert je jedním z mých nejoblíbenějších skladeb všech dob, a to už od mých 18 let, kdy jsem ho poprvé hrál. Někdy má pověst ocelově bravurního kousku, ale pro mě je mnohem více odrazem Čajkovského krásné a komplexní duše ve všech jejích aspektech. Je v něm vášnivá lyrika, něha a čistota, momenty velkoleposti, které rozpoutají klavír a orchestr v nádherně strhujících melodiích – a ano, nepochybně i momenty ohnivé bravury, i&nbsp;když vždy slouží hudebnímu a emocionálnímu vyprávění,“ říká Boris Giltburg.Boris Giltburg je v letošní sezóně rezidenčním umělcem Drážďanské filharmonie. Do Prahy přiletí z amerického turné s Royal Philharmonic Orchestra a dirigentem Kirillem Petrenkem, po pražském vystoupení ho čeká recitál v Drážďanech, londýnské Wigmore Hall nebo koncerty v lipském Gewandhausu. Kritici chválí jeho „zpěvnost, rozmanitost doteků a širokou dynamickou paletu schopnou velkých návalů energie“ (Washington Post). Jméno Borise Giltburga bylo dlouhou dobu synonymem špičky v&nbsp;interpretaci Rachmaninova. V posledních letech se však hluboce ponořil do děl dalších významných skladatelů, kromě Čajkovského je to například Beethoven, Ravel nebo Chopin.Německý dirigent Kevin John Edusei je v sezóně 2025/26 rezidenčním dirigentem londýnského Royal Philharmonic Orchestra, se kterým uvede tři speciálně připravené programy v ikonické Cadogan Hall. V Severní Americe v&nbsp;letošní sezóně debutuje se symfonickými orchestry Atlanty a St. Louis a vrací se k&nbsp;orchestrům v Kansas City, Coloradu, Indianapolis a Seattlu. Mezi další angažmá v této sezóně patří návraty k Sydney Symphony Orchestra, Deutsche Radio Philharmonie a Royal Scottish National Orchestra. Se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK jde o jeho pražský debut.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>„Giltburg patří k těm několika málo pianistům, kteří okouzlí posluchače, sotva se dotknou kláves. Má krásně uvolněné, vláčné ruce a klavír mu pod jeho prsty zní neobyčejně měkce a zpěvně,“ doslova potřeboval napsat Věroslav Němec. Jde o vůbec poslední recenzi Harmonie, publikovanou po ohlášení konce časopisu. Chopinovský recitál Borise Giltburga v loňské Světové klavírní tvorbě byl zjevně tak silným zážitkem, že ještě musela vyjít. Neméně silným zážitkem jistě bude i jeho provedení Čajkovského Klavírního koncertu č. 1 pod taktovkou Kevina Johna Eduseie, německého dirigenta s kořeny v Ghaně, který k nám zavítá na pozvání Tomáše Netopila poprvé a který za protiváhu večera zvolil vzácné dílo Lili Boulanger a Prokofjevovu Pátou symfonii.<h2>Program</h2>Boris Giltburg &amp; Čajkovskij4. a 5. února 2026 od 19:30, Obecní dům, Smetanova síň&nbsp;Lili Boulanger&nbsp;Jednoho jarního ránaPetr Iljič ČajkovskijKlavírní koncert č. 1 b moll op. 23&nbsp;Sergej Prokofjev&nbsp;Symfonie č. 5 B dur op. 100&nbsp;–&nbsp;Boris Giltburg&nbsp;| klavírPražští symfonikové&nbsp;Kevin John Edusei&nbsp;| dirigent&nbsp;&nbsp;<h2>Foto</h2><a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/UG8KEGUKV3355F9X-37V/">https://www.uschovna.cz/zasilka/UG8KEGUKV3355F9X-37V/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Anotace programu v&nbsp;angličtině<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/en/boris-giltburg-tchaikovsky">https://www.fok.cz/en/boris-giltburg-tchaikovsky</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová | +420 722 207&nbsp;943 | <a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pozval do Prahy vyhlášeného klavíristu Borise Giltburga. Společně provedou 4. a 5. února ve Smetanově síni Obecního domu Čajkovského První klavírní koncert b moll.  Zazní také Pátá symfonie Sergeje Prokofjeva a vzácně uváděný kus Jednoho jarního rána od Lili Boulanger. Diriguje Kevin John Edusei.

S Pražskými symfoniky vystoupí světoznámý Boris Giltburg

„Je to slavné dílo, které vypovídá mnoho o Verdiho rukopisu. Každý si v&nbsp;něm najde něco, co ho zasáhne, a proto není divu, že je nejhranější,“ říká Tomáš Brauner. „Tím, že Verdi byl operní skladatel, měl okolo sebe spoustu skvělých pěvců a psal jim takzvaně ‚na tělo‘. Například sopránový part je velice exponovaný a jsem rád, že v&nbsp;něm přivítáme takovou hvězdu, jakou je Krassimira Stoyanova.“ Pro zajímavost dodejme, že právě tento sopránový part ve světové premiéře pod taktovkou samotného skladatele zpívala česká rodačka Tereza Stolzová.Verdiho Requiem je strhující hudební monument, který spojuje duchovní hloubku s operní vášní. Velkolepé sbory, dramatické kontrasty i tiché, niterné pasáže vtahují posluchače do silného emocionálního příběhu o životě, smrti a naději. Každý tón pulzuje lidskou vášní, bolestí i vírou. Verdi v&nbsp;sobě nezapřel operního dramatika – Georg Bernard Shaw dokonce nazval Verdiho Requiem jeho nejlepší operou.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Verdiho Requiem vzniklo k uctění památky romanopisce Alessandra Manzoniho a autor do něj zakomponoval i dříve složenou část Libera me ze zamýšlené Mše za Rossiniho. Soprán v ní tiše, prosebně zpívá: „Vysvoboď mě, Pane…“ To ještě Verdi nevěděl, že podobně jako Rossini či Manzoni se i on prostřednictvím svého díla nesmrtelnosti dočká. Mezi nesmrtelné tímto způsobem patří rovněž architekti Antonín Balšánek a Osvald Polívka, kteří nám v Praze zanechali nádhernou Smetanovu síň. Ta je pro velké vokálně-instrumentální opusy jako stvořená. Vzdejme všem těmto velikánům úctu společně s dirigentem Tomášem Braunerem a hvězdným pěveckým obsazením v čele s Ester Pavlů a Pavlem Černochem. <h2>Program</h2>Verdi – Requiem14. a 15. ledna 2026 od 19:30, Smetanova síň, Obecní dům&nbsp;Giuseppe Verdi&nbsp;Requiem pro sóla, sbor a orchestr&nbsp;–Krassimira Stoyanova&nbsp;| sopránEster Pavlů&nbsp;| altPavel Černoch&nbsp;| tenor&nbsp;Patrick Zielke&nbsp;| bas&nbsp;Český filharmonický sbor BrnoPražští symfonikové&nbsp;Tomáš Brauner&nbsp;| dirigent&nbsp;<h2>Foto</h2><a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TYZYK7EHAHGG45HY-7H9/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TYZYK7EHAHGG45HY-7H9/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Anotace programu v&nbsp;angličtině<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/en/verdi-requiem">https://www.fok.cz/en/verdi-requiem</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK uvede 14. a 15. ledna 2026 ve Smetanově síni Obecního domu slavné Requiem Giuseppe Verdiho. Zpívá Český filharmonický sbor Brno a čtyři špičkoví sólisté: Krassimira Stoyanova, Ester Pavlů, Pavel Černoch a Patrick Zielke.  Koncert řídí Tomáš Brauner.

Pražští symfonikové uvedou Verdiho Requiem s Tomášem Braunerem a hvězdnými sólisty

„Slovanské tance patří k&nbsp;tradičnímu repertoárovému stříbru Pražských symfoniků a jsou také úzce spjaty se vstupem do nového roku. Tuto tradici jsem vzal plně za vlastní a těší mne, že mohu být její součástí. Taneční hudbou Dvořákových cyklů otevřeme publiku nový rok v&nbsp;těch nejkrásnějších barvách a věřím, že toto naše novoroční přání bude dlouho rezonovat v&nbsp;srdcích našich věrných posluchačů,“ říká Tomáš Netopil, který se hned po Novoročním koncertě FOK vydá do Chicaga, kde ho čeká nastudování Straussovy opery Salome.Slovanské tance dnes patří mezi Dvořákova nejznámější díla. Původně komponované pro čtyřruční klavír, se brzy po vydání dočkaly mistrovské orchestrální verze a staly se symbolem Dvořákovy schopnosti kombinovat lidové motivy s vysokým uměleckým standardem jeho symfonické hudby. Není náhodou, že právě toto dílo, jehož záměrem bylo ukázat charakteristické rytmy, melodie a temperament slovanských národů ve vší jejich různorodosti, přineslo Dvořákovi mezinárodní věhlas.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Přelom roku je obdobím odhodlanosti k novým, lepším začátkům. Říká se: „Jak na Nový rok, tak po celý rok.“ Někdo lpí na novoroční čočce, Pražští symfonikové tradičně vstupují do nového roku v rytmu furiantu a sousedské s přesvědčením, že zemitá energie, kterou Slovanské tance oplývají, tolik pomáhá. Kdo by také nechtěl čile protančit celý nadcházející rok? Pro život Antonína Dvořáka znamenaly Slovanské tance velký zlom: mohl začít žít jako uznávaný skladatel. Optimismus v jeho hudbě nám pomůže naplnit předsevzetí, že v tomto novém roce i my dokážeme změnit svůj život k lepšímu. &nbsp;<h2>Program</h2>Novoroční koncert1. ledna 2026 od 19:30, Obecní dům, Smetanova síň&nbsp;Antonín Dvořák&nbsp;Slovanské tance op. 46 a 72&nbsp;–&nbsp;Pražští symfonikovéTomáš Netopil&nbsp;| dirigent&nbsp;<h2>Foto</h2> <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TUZU5VZ65MX7E82V-YK6/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TUZU5VZ65MX7E82V-YK6/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Anotace programu v&nbsp;angličtině<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/en/new-years-concert">https://www.fok.cz/en/new-years-concert</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Tradiční novoroční provedení Slovanských tanců Antonína Dvořáka v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK ve Smetanově síni Obecního domu bude řídit šéfdirigent orchestru Tomáš Netopil.

Novoroční koncert Pražských symfoniků bude řídit šéfdirigent Tomáš Netopil

„Naše pojetí v úplném počátku nesla touha zpřístupnit ‚Rybovku‘ dětem, vytvořit představení pro rodinu. V&nbsp;Rybově hudbě je určitý kus naivity a&nbsp;líbeznosti. Tomu odpovídá poetika obrazu, která směřuje především k dětem. Výsledkem ale je, že i&nbsp;dospělí jsou z&nbsp;toho často hotoví,“ směje se režisér Matěj Forman.V režii Matěje Formana Česká mše vánoční ožívá. Vedle orchestru, sboru a sólistů se rozhýbe kouzelný svět loutek, který přenese návštěvníky v čase, aby mohli vyprávění Rybovy mše prožít na vlastní oči. Obklopeni věrným vyobrazením klasického českého betléma mohou sledovat příběh zvěstování Panně Marii, zrození Ježíše Krista a následné putování pastýřů a lidových figurek do Betléma.Představení se koná ve spolupráci s Divadlem bratří Formanů.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Režisér Matěj Forman se rozhodl všemi Čechy milovanou ‚Rybovku‘ zpřístupnit všem generacím. Výsledkem jeho práce s pestrobarevnými kulisami, dřevěnými loutkami a kostýmovanými pěvci je, že i dospělí se během představení vracejí do svých dětských let. Množství oveček a všudypřítomné cinkání zvonečků rozesměje i rozpláče zároveň. Příběh Rybovy mše, který se odehrává pod kouzelnou hvězdnou oblohou, Matěj Forman obohatil o scénu zvěstování Panně Marii a samotné zrození Ježíše Krista. K tomu si vypůjčil hudbu Wolfganga Amadea Mozarta, Georga Friedricha Händela, Josepha Haydna a Jiřího Miroslava Procházky. &nbsp;<h2>Program</h2>Kouzelná Rybovka v Obecním doměObecní dům, Smetanova síň20. prosince 2025 od 16:0021. prosince 2025 od 15:00 a od 18:0022. prosince 2025 od 15:00 a od 18:00&nbsp;Jakub Jan Ryba&nbsp;Česká mše vánočníScénické provedení–Markéta Klaudová / Magdaléna Hebousse&nbsp;| sopránMarie Svobodová / Tereza Papoušková&nbsp;| altJaroslav Březina / Ondřej Holub&nbsp;| tenor&nbsp;Pavel Švingr / Jiří Miroslav Procházka&nbsp;| basKühnův smíšený sbor&nbsp;Matěj Forman&nbsp;| režie, scénaPražští symfonikovéZdeněk Klauda&nbsp;| dirigent&nbsp;Představení se též hraje v kostele sv. Šimona a Judy:25. prosince 2025 od 15:00 a od 18:00 VYPRODÁNO&nbsp;<h2>Foto</h2> <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TSRY8KMHA3MNVN28-YZS/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TSRY8KMHA3MNVN28-YZS/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/kouzelna-rybovka-v-obecnim-dome-1">https://www.fok.cz/kouzelna-rybovka-v-obecnim-dome-1</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Scénické zpracování Rybovy České mše vánoční v režii Matěje Formana se objevuje na repertoáru FOK již tradičně. Pro velký úspěch bylo přidáno provedení v sobotu 20. prosince od 16:00. Na 21. a 22. prosince od 15:00 a 18:00 zbývají poslední vstupenky. Toto poetické představení s pestrobarevnými kulisami, dřevěnými loutkami, kostýmovanými pěvci a zářící hvězdnou oblohou zazní ve Smetanově síni Obecního domu.