Stará hudba

„Je pro mne velmi výjimečnou příležitostí zahrát v&nbsp;Praze hudbu, která zněla téměř před třemi sty lety v&nbsp;Nizozemsku. Myslím, že obzvlášť v&nbsp;současné době se musíme soustředit na vše, co mají naše kultury společné, a ne se vůči sobě vymezovat. I když se hudební móda změnila, lidský druh je v jádru stále stejný: chceme být hudbou dojati, ať už ke štěstí nebo k slzám,“ řekl Erik Bosgraaf.Erik Bosgraaf je považován za jednoho z předních světových hráčů na zobcovou flétnu, mezi nimiž patří k&nbsp;těm nejdobrodružnějším. Strhujícím způsobem improvizuje, hraje jazz, využívá elektroniku a rád spolupracuje s lidmi v jiných oblastech umělecké činnosti, jako je například kinematografie. Jeho repertoár sahá od baroka až po současnost. Podle jeho názoru totiž neexistuje zásadní rozdíl mezi historickým a současným repertoárem. Říká‚ že stará hudba je vždy nová. Jeho komplet tří CD s&nbsp;nahrávkami skladeb holandského autora Jacoba van Eycka byl kritikou označen za průlomový a setkal se s&nbsp;nebývalým prodejním úspěchem.Francesco Corti je italský cembalista a dirigent. Od roku 2018 působí jako hlavní hostující dirigent orchestru Il Pomo d’Oro, který se specializuje na starou hudbu. S&nbsp;tímto tělesem také jako sólista nahrál první tři díly Bachových cembalových koncertů a Händelovu kantátu Apollo e Dafne. Jeho poslední sólová nahrávka byla oceněna prestižní cenou Diapason d’Or de l’Année 2022.Před koncertem se v&nbsp;kostele od 18:15 hodin koná setkání s&nbsp;umělci, které moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský.Koncert se koná pod záštitou J. E. Daana Feddo Huisingy, velvyslance Nizozemského království v ČR. Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského„Nizozemsko je i dnes zemí historické hudbě zaslíbenou a věhlasný flétnista Erik Bosgraaf je jednou z tamějších ústředních postav; už svou výškou a vůbec celkovým charismatickým zjevem. Se svým věrným druhem, špičkovým italským cembalistou Francescem Cortim, přivezou pro svůj český debut vskutku královský program, totiž ten, který je poctou Anně z Hannoveru, britské královské princezně, tolik nadané žačce Georga Friedricha Händela. V roce 1734 se provdala za Viléma IV. Oranžského, pozdějšího vládce celého Nizozemí, čímž se nám celý příběh krásně uzavírá. Nezbývá než se těšit, jak nám jej bude Erik vyprávět svou flétnou.“<h2>Program</h2>ERIK BOSGRAAF30. dubna 2024 od 19:30, kostel sv. Šimona a Judy&nbsp;GEORG FRIEDRICH HÄNDELSonáta C dur HWV 365Sonáta h moll HWV 367aSuita d moll HWV 428JEAN-MARIE LECLAIR ST.Sonáta G dur op. 9 č. 7UNICO WILHELM VAN WASSENAERSonáta č. 2 g mollSonáta č. 3 g moll&nbsp;Erik BOSGRAAF | zobcová flétnaFrancesco CORTI | cembalo&nbsp;<h2></h2><h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová | +420 722 207&nbsp;943, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Charismatický holandský flétnista Erik Bosgraaf poprvé vystoupí v Praze. V rámci cyklu Stará hudba FOK se v úterý 30. dubna představí v kostele sv. Šimona a Judy v doprovodu italského cembalisty Francesca Cortiho. Program je poctou princezně Anně z Hannoveru, dceři anglického krále Jiřího II., která ovládala flétnu i cembalo a byla velmi nadanou žačkou Georga Friedricha Händela.

Zobcová flétna a cembalo. Český debut flétnisty Erika Bosgraafa v kostele sv. Šimona a Judy

Gruzínské písně se vyznačují spletitou polyfonií, zajímavými modulacemi a rozmanitým rytmem. Jejich tradiční interpretace vyžaduje mnohdy také znalost improvizačního umění. Soubor Shvidkatsa zvolil pro svůj pražský koncert mix lidových a umělých písní, napsaných gruzínskými skladateli na lidové motivy. Z&nbsp;folklórního repertoáru zazní například píseň s&nbsp;vinařskou tematikou „Charkulo“ z&nbsp;oblasti Kakheti ve východní Gruzii, která byla zařazena na Světový seznam nehmotného dědictví UNESCO. Z artificiálních písní najdeme na programu například středověký chorál, jehož text napsal gruzínský král Demeter I., nebo velikonoční koledu, oslavující Kristovo vzkříšení, kterou v&nbsp;Gruzii o Velikonocích zpívají profesionální církevní sbory. Kontrastem k&nbsp;ní bude lidová velikonoční koleda, kterou Gruzínci zpívají na tradiční velikonoční obchůzce v&nbsp;regionu Kakheti.Jako výraz náklonnosti k&nbsp;evropským vlivům ve své kultuře soubor zařadil na program i&nbsp;píseň „Still ruht der See“ od německého skladatele Heinricha Pfeila, kterou upravil český pěvec Josef Navrátil, zvaný „Ratili“ (*1840 Dobšice, †1912 Tbilisi), do gruzínského interpretačního stylu. Ratili se zamiloval do gruzínské hudební tradice a spolupracoval s gruzínskými skladateli na záchraně mnoha lidových písní před zapomněním. Jeho kompozice je dodnes v&nbsp;Gruzii prováděna s&nbsp;oblibou.Soubor Shvidkatsa (v překladu „Sedmimuží“) založil gruzínský dirigent a skladatel Jano Kakhidze v roce 1957. Soustřeďuje se na provádění starodávných, polyfonních gruzínských lidových písní, církevních hymnů a městských písní, ale zařazuje na svůj repertoár i jiné, modernější skladby. Všichni členové souboru hrají na gruzínské lidové nástroje a kytaru. Od roku 2004 působí při katedrále Svaté Trojice v Tbilisi a účastní se mší gruzínského patriarchy Ilii II. V&nbsp;této katedrále soubor zřídil hudební studio, kde se mladá generace Gruzínců učí lidové písně. Soubor nahrál řadu CD a DVD a koncertoval v&nbsp;mnoha evropských zemích i v Americe.Koncert se koná za podpory Velvyslanectví Gruzie v České republice.<h2>Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského</h2>„Gruzie neoplývá jen omamným vínem a všudypřítomnými vlašskými ořechy. Tato kavkazská země se rovněž pyšní starodávnou kulturou, ona je hlavní silou zkoušeného národa. Není náhodou, že gruzínský vícehlasý zpěv je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Přesně takový pěstuje slavný mužský soubor Shvidkatsa, v překladu Sedmimuží, vystupující v&nbsp;tradičním oděvu s dýkami u pasu. Gruzie, podobně jako sousední Arménie, se také honosí magickými kláštery a silnou duchovní tradicí, zvláště velikonoční. Není tedy vhodnější datum pro gruzínský duchovní zpěv než Žluté úterý ve Svatém týdnu Léta Páně 2024.“<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Na Šedé nebo též Žluté úterý 26. března se v kostele sv. Šimona a Judy představí mužský pěvecký sbor Shvidkatsa z Gruzie se svými prastarými duchovními písněmi. Koncert je vyprodán.

Gruzínské Velikonoce v kostele sv. Šimona a Judy

„Písně jako ‚In darkness let me dwell‘ a ‚I saw my lady weep‘ patří k vrcholům celého písňového repertoáru, který kdy vznikl.&nbsp; Poezie zde má převahu nad hudbou. Kromě několika málo momentů, v nichž mohu oslovit diváky, jsou to především monology, které vysvětlují vnitřní psychologický život interpreta. Můj učitel Richard Levitt mi vždy připomínal, že bych neměl být jen zpěvákem, ale zpívajícím hercem. V kontextu tohoto koncertu to znamená, že zvu publikum, aby bylo svědkem toho, co by jinak zůstalo skryto a co je velmi intimní,“ svěřuje se Andreas Scholl.Německý kontratenorista Andreas Scholl se specializuje na starou hudbu. Studoval na slavné Schola Cantorum Basiliensis, kde nyní vyučuje. Má hlas o rozsahu altu, shodný s&nbsp;rozsahem, který měl slavný italský pěvec Senesino, pro něhož Händel psal své hlavní role. S&nbsp;bosenským&nbsp;loutnistou Edinem Karamazovem, taktéž absolventem Scholy Cantorum Basiliensis, spolupracoval při natáčení několika CD. Edin Karamazov hraje na několik drnkacích nástrojů různých kultur a epoch. Zůstává oddán zkoumání využití louten v moderní hudbě a&nbsp;současných improvizačních kontextech. Jako sólista vystupoval a nahrával s předními mezinárodními soubory staré hudby a umělci včetně Hilliard Ensemble, Hesperion XX, ale také například se Stingem.„Mít po svém boku loutnistu, se kterým jsme již více než 30 let blízcí přátelé a který je podobně jako já muzicírujícím hercem, znamená, že Edin a já můžeme společně prožívat okamžik každé fráze, která na našem koncertě zazní. Naše porozumění je téměř telepatické. Stačí zvuk nádechu nebo nepatrná změna tempa, abychom si navzájem dali najevo, jaké jsou naše záměry. Chvíle na jevišti s tímto géniem jsou ty nejšťastnější v mém koncertním programu!“ říká Andreas Scholl.&nbsp;<h2>Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského</h2>„Německý kontratenorista Andreas Scholl je vzácný typ zpěváka, který vás svým hlasem i&nbsp;přirozeným a opravdovým projevem chytne za srdce hned s prvními tóny a nepustí až do konce koncertu. Medově zabarvený vysoký mužský hlas vyniká čistotou, vřelostí a schopností předat hudební myšlenku. Scholl vás nezavalí dramatickou emocí, ale vezme vás prostřednictvím jemných nuancí a elegantních způsobů do tajemného světa písně a jejího poselství. Je to zpěvák, který hledá souvislosti a paralely nejen mezi různými žánry, ale také mezi běžným životem a vokální interpretací. Do Prahy tentokrát přijede s písňovým programem a se svým dlouholetým kolegou loutnistou a kytaristou Edinem Karamazovem.“<h2>Program</h2>ANDREAS SCHOLL16. ledna 2024 od 19:30, kostel sv. Šimona a Judy&nbsp;JOHN DOWLANDEDIN KARAMAZOVGEORG FRIEDRICH HÄNDELTHOMAS CAMPIONLIDOVÉ PÍSNĚ&nbsp;Andreas SCHOLL | kontratenorEdin KARAMAZOV | loutna&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky a anglická anotace koncertu<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.fok.cz/en/andreas-scholl">https://www.fok.cz/en/andreas-scholl</a>Andreas Scholl<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://andreasscholl.org/">https://andreasscholl.org/</a>&nbsp;&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>&nbsp;

Andreas Scholl zazpívá anglické renesanční písně za doprovodu loutnisty Edina Karamazova v rámci cyklu Stará hudba FOK.