Orchestrální koncerty

„Muzikologové zatím stále bádají, co je na Chopinově díle tak geniální. Já to také přesně nedokážu pojmenovat; je však jisté, že existuje něco mezi nebem a zemí, co je v jeho díle obsaženo a co způsobuje, že když si sednu ke klavíru a začnu hrát Chopina, moje ruce hrají jakoby samy. Nebo jinými slovy; když položím ruce na klavír, první, co se ozve, je Chopin,“ říká profesor Ivan Klánský, který se s&nbsp;Chopinovým Druhým klavírním koncertem dostal v&nbsp;roce 1970 do finále slavné varšavské Soutěže Fryderyka Chopina jako první Čech v&nbsp;historii. Během své kariéry Ivan Klánský s&nbsp;oběma Chopinovými klavírními koncerty procestoval svět. S&nbsp;polským ‚básníkem klavíru‘ ho spojuje také Chopinův festival v&nbsp;Mariánských Lázních a česká Chopinova společnost, jíž předsedá.„Zpívat sopránové sólo v Mahlerově čtvrté symfonii je jako dostat se do mysli dítěte a ocitnout se v dětské vizi nebes. Pro mě je to jako zavřít oči a užít si divokou jízdu modrou oblohou na saních s cinkajícími zvonky a nečekanými, nadšenými zjeveními jako z&nbsp;pohádky,“ říká sopranistka Lada Bočková, která se jako první Češka v historii úspěšně zúčastnila dvou světových pěveckých soutěží Operalia Plácida Dominga a Queen Sonja Competition v Oslu. Nyní je její domovskou scénou Theater Bonn v&nbsp;Německu, kde se v&nbsp;této sezóně kromě opery představí také ve scénické hudbě Edvarda Griega ke hře Henrika Ibsena Peer Gynt. V&nbsp;Národním divadle v&nbsp;Praze bude debutovat jako Pamina (Kouzelná flétna) a Mařenka (Jeníček a Mařenka), vrátí se také do Národního divadla moravskoslezského v&nbsp;Ostravě v&nbsp;roli Bystroušky (Příhody lišky Bystroušky) a jako Karolína (Dvě vdovy).Před středečním koncertem se koná setkání s&nbsp;umělci od 18:15 v&nbsp;salónku Cukrárna Obecního domu.<h2>Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského</h2>„Dirigent Petr Altrichter symbolizuje lásku k české hudbě. Je symbolem vášnivým a neúnavným. Stejně tak spojuje všechny generace českých hudebníků. Zejména péčí o ty méně zkušené, která je tak vzácná, cenná a chvályhodná. Dvojice exkluzivních sólistů proto nemůže být jiná: na jedné straně velezkušený Ivan Klánský, na druhé pak mladá sopranistka Lada Bočková, která má hlas plný radosti, což Gustav Mahler tolik potřebuje a na nebesích z toho plesá. Ivana Klánského zase můžeme považovat za ryzího Chopinovce; noblesního a decentního.“<h2>Program</h2>CHOPIN &amp; MAHLER6. a 7. března 2024 od 19:30, Obecní dům&nbsp;FRYDERYK CHOPINKoncert pro klavír a orchestr č. 2 f moll op. 21GUSTAV MAHLERSymfonie č. 4 G dur&nbsp;Lada BOČKOVÁ | sopránIvan KLÁNSKÝ | klavírSYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOKPetr ALTRICHTER | dirigent&nbsp;<h2></h2><h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>&nbsp;

Ve středu a čtvrtek 6. a 7. března vystoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK s českou klavírní legendou Ivanem Klánským. Dirigovat bude Petr Altrichter. Na programu večera je Klavírní koncert č. 2 Fryderyka Chopina a Mahlerova Čtvrtá symfonie. Sopránového sóla ve čtvrté větě symfonie se ujme mladá česká pěvkyně Lada Bočková.

Pražští symfonikové zahrají Chopina s Ivanem Klánským a Mahlera s Ladou Bočkovou

„Druhá polovina 19. a počátek 20. století představují magický čas v kulturních dějinách střední Evropy. Filozofie, literatura, umění, a především hudba těžily ze součinnosti národních hodnot a mezinárodního ducha. Náš program odráží tuto alchymii. Maďarské tance, které složil Vídeňák narozený v Německu a které orchestroval Čech; Sinfonietta od Moravana, který byl velmi obdivován od Londýna po Berlín a který přetvořil folklór na nejvyšší úroveň významu; symfonie, jejíž již světově proslulý skladatel potřeboval k jejímu napsání téměř čtyřicet let. Všechny tyto prvky vytvářejí mezníky intenzivní vnitřní cesty, kterou jsem se snažil přiblížit znamenitému pražskému publiku, kdykoli jsem měl tu čest zde dirigovat,“ říká dirigent s&nbsp;rumunskými kořeny Ion Marin.Ion Marin je jeden z mála dirigentů, kteří se dostali na světovou špičku v symfonické i operní oblasti. Studoval skladbu, klavír a dirigování na Hudební akademii George Enescu a na salcburském Mozarteu. Jeho vzdělání zahrnuje také studium filozofie a dějin náboženství. V&nbsp;roce 1986 uprchl rumunské diktatuře, což ho přivedlo k novému životu a hudební kariéře ve Vídni. Za působení maestra Claudia Abbada se stal rezidenčním dirigentem Vídeňské státní opery. Jeho symfonické renomé vedlo k tomu, že dirigoval prakticky všechny největší světové orchestry včetně Berlínských filharmoniků, Lipského Gewandhausu, Londýnských symfoniků, Staatskapelle Dresden, Orchestra della Santa Cecilia, Orchestre National de France, Tokyo Metropolitan Orchestra a dalších.„A tu jednou zřel jsem město v zázračné přeměně. Nad městem vykouzlena zář svobody, znovuzrození. A třesk vítězných trubek, noční stíny a dech zelené hory a vidění jistého rozmachu a velikosti rodil se v mé Sinfoniettě tohoto poznání z mého města Brna,“ to jsou slova skladatele Leoše Janáčka o jeho nejznámějším instrumentálním díle. Najdeme v&nbsp;něm impozantní dechovou sekci, včetně čtrnácti (!) trubek, která podtrhuje oslavný charakter díla, kterým Janáček nadšeně přivítal vznik Československa.<h2>Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského</h2>„S Maestrem Ionem Marinem se orchestr FOK poprvé potkal na festivalu Pražské jaro v roce 2021, podruhé na podzim 2022, tehdy s koncertním mistrem Romanem Patočkou coby sólistou. Jsou to setkání inspirativní, plná vzájemného porozumění. Tentokrát jsme jej oslovili s tím, aby si vybral skladby nejosobnější a zároveň se vztahem k české kotlině. Maestro k naší velké radosti vybral strhující Janáčkovu Sinfoniettu, která Smetanovu síň svým hlaholem zaplní do posledního místa, a hudbu Johannesa Brahmse, který podobně jako Maestro zvolil za svůj druhý domov Vídeň. A v echu samozřejmě slyšíme jméno Antonína Dvořáka, který instrumentoval poslední Uherské tance.“<h2>Program</h2>BRAHMS &amp; JANÁČEK21. a 22. února 2024 od 19:30, Obecní dům&nbsp;JOHANNES BRAHMSUherské tance č. 17–21 (orch. A. Dvořák)LEOŠ JANÁČEKSinfoniettaJOHANNES BRAHMSSymfonie č. 1 c moll&nbsp;SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOKIon MARIN | dirigent<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pozval do své sezóny dirigenta Iona Marina. Při příležitosti Roku české hudby provede s orchestrem 21. a 22. února Janáčkovu Sinfoniettu. Na programu jsou také Brahmsovy Uherské tance v orchestraci Antonína Dvořáka a Brahmsova První symfonie.

FOK zahraje Janáčkovu Sinfoniettu a Brahmsovy Uherské tance s Ionem Marinem

„Praha je jedno z mých nejoblíbenějších měst a já se nesmírně těším na spolupráci s Pražskými symfoniky. Je mi ctí hrát Dvořákovu velkolepou symfonii v kultuře, která ji zrodila, a jsem si jistý, že to bude krásný týden,“ uvedl dirigent Case Scaglione.Case Scaglione v současné době žije v&nbsp;Německu. Již pátou sezónu působí jako šéfdirigent Württembergisches Kammerorchester Heilbronn a čtvrtou sezónu jako hudební ředitel Orchestre national d'Île de France. Svou hudební kariéru začal jako hráč na trombon, ale stát se dirigentem bylo jeho snem již od dětství. Dveře ke světové dirigentské kariéře mu otevřelo působení na pozici asistenta v&nbsp;Newyorské filharmonii a dvě prestižní dirigentská ocenění (Solti a Aspen Conducting Prize). Od té doby dirigoval obrovské množství amerických i evropských orchestrů.Houslista Linus Roth nabízí nejen standardní repertoár, ale také skladby, které neprávem upadly v&nbsp;zapomnění. Zvláštní pozornost věnoval dílu Mieczysława Weinberga, a to jak na koncertech, tak v nahrávacím studiu; jako první houslista nahrál kompletní dílo tohoto skladatele. Za své nahrávky obdržel již dvakrát prestižní cenu ECHO KLASSIK a také cenu Pizzicato Supersonic Award.První dvě věty Houslového koncertu Samuela Barbera jsou lyrické a melodické. K těmto dvěma částem však Barber přidává finále, které se hraje závratnou rychlostí, ani na chvíli se nezastaví, využívá rytmických složitostí a brutálně působících akcentů. Je neuvěřitelně virtuózní, sólové housle hrají v nepřetržitém pohybu. Skladatel o svém stylu řekl: „Mým cílem bylo psát kvalitní hudbu, které porozumí co největší počet posluchačů. Vždycky jsem vlastně psal to, co jsem chtěl, a také to přece vyžaduje určitou odvahu. Někteří skladatelé si myslí, že je potřeba každých pět let vymýšlet nový styl. Ať si to dělají, ale v mém případě by to bylo beznadějné.“Dvořákovu Novosvětskou symfonii uvedou Pražští symfonikové při příležitosti Roku české hudby a po svém návratu z&nbsp;turné po Japonsku a Jižní Koreji, kde tímto slavným dílem reprezentovali českou kulturu se svým šéfdirigentem Tomášem Braunerem.Před koncertem 1. února 2024 od 18:15 se uskuteční setkání s&nbsp;umělci v&nbsp;salonku Cukrárna Obecního domu, které moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský.&nbsp;&nbsp;<h2>Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského</h2>„Ačkoliv jeho jméno vypadá italsky, pochází z texaského Port Athuru. Ačkoliv je Američan, už několik let úspěšně vede špičkový francouzský Orchestre national d’Île-de-France, který má rezidenturu ve slavné Philharmonie de Paris. A konečně: ačkoliv je vynikajícím dirigentem se strhující energií, bude v Praze poprvé. Podobně jako německý specialista na americkou hudbu, houslista Linus Roth hrající na Stradivárky „Dancla“. Výsledný program pak vše zrcadlí a podtrhuje. Stejně jako počínající Rok české hudby, rok Smetanův, Janáčkův a Dvořákův.“<h2>Program</h2>&nbsp;NOVOSVĚTSKÁ31. ledna a 1. února 2024 od 19:30, Obecní dům, Smetanova síň&nbsp;MAURICE RAVELMá matka husaSAMUEL BARBERKoncert pro housle a orchestr op. 14ANTONÍN DVOŘÁKSymfonie č. 9 e moll op. 95 „Z Nového světa“&nbsp;Linus ROTH | housleSYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOKCase SCAGLIONE | dirigent<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>&nbsp;

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK po návratu z turné po Japonsku a Jižní Koreji zahraje slavnou Dvořákovu symfonii „Z nového světa“ i v Praze. Řídit ji bude americký dirigent Case Scaglione. Na programu je také skladba Má matka husa od Maurice Ravela a Houslový koncert Samuela Barbera, ve kterém se publiku představí německý virtuóz Linus Roth.

Orchestrální koncerty

Pražští symfonikové zahrají Chopina s Ivanem Klánským a Mahlera s Ladou Bočkovou

FOK zahraje Janáčkovu Sinfoniettu a Brahmsovy Uherské tance s Ionem Marinem

Pražští symfonikové zahrají Novosvětskou v Obecním domě