Světová klavírní tvorba

„Jako ukrajinský umělec cítím silnou zodpovědnost a touhu přinést ukrajinský repertoár do mezinárodního koncertního prostoru, ne jako něco exotického, ale jako součást velké evropské hudební tradice. To mě přirozeně vedlo k zařazení vedle děl Beethovena a Liszta také Tří preludií Boryse Ljatošynského,“ říká Vadym Kholodenko.&nbsp;Vadym Kholodenko je držitelem zlaté medaile z Mezinárodní klavírní soutěže Van Cliburn. V&nbsp;minulých sezónách zastával pozici rezidenčního umělce u Fort Worth Symphony Orchestra v Texasu a SWR Symphonieorchester v&nbsp;německém Stuttgartu. V roce 2025 debutoval na londýnském festivalu BBC Proms. Kholodenko navázal silná hudební partnerství s mnoha předními světovými dirigenty a orchestry. S recitály Kholodenko vystupuje na nejprestižnějších světových pódiích – od Londýna, Paříže a Vídně až po Boston, Chicago a New York.Borys Ljatošynskyj je jednou z ústředních postav ukrajinské klasické hudby dvacátého století. Byl skladatelem i učitelem, jeho vliv formoval celou generaci ukrajinských hudebníků. Jeho jazyk je velmi osobní: lze v něm slyšet prvky pozdního romantismu, ale také modernistickou harmonii a určitou intenzitu, která odráží bouřlivý historický kontext, ve kterém žil. „Tři preludia jsou poměrně koncentrovaná díla. Nejsou virtuózní v tradičním slova smyslu, ale vyžadují velkou dávku barev, kontrolu textury a emocionální přesnost. Každé preludium má velmi odlišný charakter – někdy temné a introspektivní, někdy téměř explozivní. Je v nich jakási psychologická hloubka, kterou považuji za velmi přesvědčivou. Pro publikum, které jeho hudbu možná nezná, si myslím, že tato preludia nabízejí velmi okamžitý vstupní bod: jsou stručná, expresivní a plná výrazných harmonických momentů,“ uvedl Vadym Kholodenko.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>„Vášnivý hudebník, jehož dotekům je vlastní určitá svalnatost a vědomá práce s hmotností, hraje s velkou barevností, oduševnělostí, poezií a vervou,“ napsal New York Classical Review o Vadymu Kholodenkovi. Své svaly, techniku i další zbraně předvedl statečný Ukrajinec například ve slavné Van Cliburn International Piano Competition, kde se stal suverén­ním vítězem. Oduševnělý je i jeho výběr repertoáru pro pražský recitál: Nepřekonatelně náročné Transcendentální etudy Franze Liszta, nesmrtelný Beethoven a národní hrdina, unikátní Borys Ljatošynskyj – klíčová postava moderní ukrajinské hudby. <h2>Program</h2>Vadym Kholodenko – Klavírní recitál21. března 2026 od 19:30, Dvořákova síň, Rudolfinum&nbsp;Ludwig van Beethoven&nbsp;Sonáta č. 29 B dur op. 106 „Hammerklavier“&nbsp;Borys LjatošynskyjTři preludia op. 38&nbsp;Franz Liszt&nbsp;Transcendentální etudy podle Paganiniho&nbsp;–Vadym Kholodenko&nbsp;| klavír&nbsp;<h2>Foto</h2> <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/UTR8G3BSEWLG9577-JLV/">https://www.uschovna.cz/zasilka/UTR8G3BSEWLG9577-JLV/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/vadym-kholodenko-klavirni-recital">https://www.fok.cz/vadym-kholodenko-klavirni-recital</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

V rámci cyklu Světová klavírní tvorba FOK vystoupí v Rudolfinu v sobotu 21. 3. klavírista Vadym Kholodenko. Provede Beethovenovu sonátu „Hammerklavier“, obtížné Transcendentální etudy Franze Liszta a dílo ukrajinského skladatele Boryse Ljatošynského.

V Rudolfinu vystoupí ukrajinský klavírista Vadym Kholodenko

„Zazní mí dva milovaní autoři – Beethoven a Schubert. Kdybych se měl charakterizovat, tak kromě české hudby mě nejvíce zajímá přelom 18. a 19. století, tedy pozdní Mozart, Beethoven a Schubert. Tento program je výběrem ze skladeb, které se na koncertních pódiích objevují zřídka – zejména dva cykly Beethovenových bagatel. Dále jsem zařadil Sonátu a moll, kterou psal Schubert ve stejném roce jako Beethoven své pozdní bagately op. 126. Je to hudba prvních dvou dekád 19. století, která je mi nejbližší,“ říká Jan BartošJan Bartoš patří k&nbsp;předním českým klavíristům. Studoval na slavné Manhattan School of Music a je také držitelem doktorátu z&nbsp;pražské HAMU. BBC Music Magazine o něm napsal: „Jeho přístup ke klaviatuře je vytříbený.“ O Bartošově úhozu se vyjádřil jako o „vřelém, pružném a&nbsp;disciplinovaném“ a jeho hraní celkově zhodnotil jako „nádherné, až se to nedá slovy popsat“. V&nbsp;minulé sezóně Jan Bartoš debutoval se Staatskapelle Berlin, s&nbsp;Bamberskými symfoniky a&nbsp;Vídeňskými symfoniky. V&nbsp;listopadu 2025 vydal album se&nbsp;světovou premiérou nahrávky Klavírního koncertu Antonína Rejchy, doplněného o&nbsp;nově objevené části. CD obsahuje i slavný Beethovenův Císařský koncert pod taktovkou Petra Popelky.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Jan Bartoš a Beethoven, to je souznění duší. Jeden z nejvýraznějších českých klavíristů vydal několik oceňovaných CD, včetně Beethovenových sonát. Právě Beethoven stojí v centru klavíristova celoživotního zájmu a považuje ho za největšího revolucionáře v historii hudby. „Virtuozita se v něm snoubí s hlubokým přemýšlivým muzikantstvím.“ Tak se o Janu Bartošovi vyjádřil jeho učitel, slavný klavírista Alfred Brendel. Bude to hluboký večer.&nbsp;<h2>Program</h2>&nbsp;Jan Bartoš – Klavírní recitál7. února 2026 od 19:30, Rudolfinum, Dvořákova síň&nbsp;Ludwig van Beethoven&nbsp;7 bagatel op. 336 bagatel op. 12632 variací c mollFranz SchubertSonáta a moll č. 14 D 784–Jan Bartoš&nbsp;| klavír&nbsp;<h2>Foto <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/UHD4UKC5RUAUTECB-ID6/">https://www.uschovna.cz/zasilka/UHD4UKC5RUAUTECB-ID6/</a></h2>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/jan-bartos-klavirni-recital-0">https://www.fok.cz/jan-bartos-klavirni-recital-0</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

V rámci cyklu Světová klavírní tvorba FOK vystoupí se svým recitálem v Rudolfinu Jan Bartoš. Koncert se koná 7. února 2026 a na programu jsou bagately Ludwiga van Beethovena a sonáta Franze Schuberta.

Jan Bartoš v Rudolfinu provede Beethovena a Schuberta

„Toto je program neuvěřitelného bohatství. Beethoven v jeho nejvášnivějším středním období a Schumann inspirovaný Beethovenem, bouřlivě a poeticky směřující k&nbsp;němu,“ říká Saleem Ashkar.Saleem Ashkar ve svých dvaadvaceti letech debutoval v&nbsp;Carnegie Hall, a tím odstartoval závratnou mezinárodní kariéru. Není náhoda, že pro svůj pražský recitál zvolil Beethovena a Schumanna, je totiž považován za specialistu na Beethovena; nedávno nahrál kompletní Beethovenovy sonáty, které vyšly na šesti CD. Se Schumannem vystoupil před Vánoci též v&nbsp;Queen’s Hall v&nbsp;Kodani, kde se roku 2025 stal rezidenčním umělcem.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Na počátku velkých věcí často stojí drobná, na první pohled nedůležitá událost. Se světovou kariérou palestinsko-izraelského klavírního virtuosa Saleema Ashkara to nebylo jinak. Jeho maminka si kdysi přála mít doma klavír, i když na něj neuměla hrát. A protože si ho přála opravdu hodně, Saleemův otec vyměnil staré, neprodejné auto za starý, nepro­dejný klavír. Nástroj pak čekal dalších osm let, než na něj zahrál rodinný známý a otevřel tak Saleemovi pomyslné dveře do světa klasické hudby. Jako dvaadvacetiletý debutoval v Carnegie Hall. Aktuálně dokončil nahrávku kompletních Beethovenových sonát pro klavír. Saleem je nejen mimořádným umělcem, ale také člověkem, který aktivně podporuje mladé hudebníky v&nbsp;konfliktních oblastech a rozvojových zemích. &nbsp;<h2>Program</h2>Saleem Ashkar – Klavírní recitál17. ledna 2026 od 19:30, Dvořákova síň, Rudolfinum&nbsp;Robert Schumann&nbsp;Fantazie C dur op. 17&nbsp;Ludwig van Beethoven&nbsp;Sonáta č. 23 f moll op. 57 „Appassionata“&nbsp;Sonáta č. 26 Es dur op. 81a „Les Adieux“&nbsp;–Saleem Ashkar&nbsp;| klavír&nbsp;<h2>Foto</h2><a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/UBJS8DY6K5535WEG-PR8/">https://www.uschovna.cz/zasilka/UBJS8DY6K5535WEG-PR8/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/saleem-ashkar-klavirni-recital">https://www.fok.cz/saleem-ashkar-klavirni-recital</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

V sobotu 17. ledna 2026 se v rámci cyklu Světová klavírní tvorba FOK ve Dvořákově síni Rudolfina představí klavírista Saleem Ashkar. Zahraje Fantazii C dur Roberta Schumanna a dvě sonáty Ludwiga van Beethovena; „Appassionatu“ a „Les Adieux“.

Klavírista Saleem Ashkar se představí na recitálu v Rudolfinu

„Vracíme se do Prahy s mistrovskými díly Debussyho a Schuberta – dvou největších skladatelů v klavírním repertoáru – a zároveň s hudbou Philipa Glasse. Les Enfants Terribles, instrumentální suita, kterou v roce 2020 pro dva klavíry aranžoval Glassův dlouholetý spolupracovník Michael Riesman, oživuje stejnojmennou operu amerického skladatele inspirovanou Melvillovým ikonickým filmem,“ uvedly sestry Labéqueovy.Katia a Marielle Labèqueovy jsou sestry klavíristky, proslulé svou společnou energií. K&nbsp;mezinárodní slávě jim dopomohla jejich nahrávka Gershwinovy ​​Rapsodie v&nbsp;modrém, která jako jedna z&nbsp;prvních v oboru klasické hudby získala zlatou desku.&nbsp; Od té doby si sestry vybudovaly ohromující kariéru s&nbsp;vystoupeními po celém světě.Philip Glass patří k hlavním představitelům minimal music, hudby, založené na repetitivním principu, opakování drobných motivů – vzorců. Glass je autorem filmové hudby, symfonií a&nbsp;dvacítky jevištních děl, k nimž patří také komorní opera Les Enfants Terribles z roku 1996, která vznikla podle stejnojmenné knihy Jeana Cocteaua z roku 1929.Koncert se koná za podpory Francouzského institutu v Praze.&nbsp;<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Poprvé v cyklu Světová klavírní tvorba přivítáme legendární duo sester Labéqueových! Čeká nás výjimečný zážitek nejen pro jejich dokonale vytříbené interpretační umění, ale také díky programu, který si pro svůj pražský recitál připravily. Protože dílo též legendárního součas­ného skladatele Philipa Glasse zní na českých pódiích také výjimečně, a sestry Labéqueovy ho postavily do centra celé poloviny večera. Jeho skladbu Les Enfants Terribles, původně taneční komorní operu, nahrály v nové verzi na CD během koronavirové pandemie. Toto fascinující Glassovo dílo ve verzi pro dva klavíry uslyšíte v české premiéře. <h2>Program</h2>Katia &amp; Marielle Labèque – Klavírní recitál29. listopadu 2025 od 19:30, Dvořákova síň, Rudolfinum&nbsp;Claude Debussy&nbsp;Šest antických epigrafů pro dva klavíry&nbsp;Franz Schubert&nbsp;Fantazie f moll D 940 op. 103 pro čtyři ruce&nbsp;Philip Glass&nbsp;Les Enfants Terribles pro dva klavíry (česká premiéra)&nbsp;(arr. Michael Riesman)–&nbsp;Katia &amp; Marielle Labèque&nbsp;| klavírní duo&nbsp;<h2>Foto <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TPK5P5HMUC78E897-JIX/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TPK5P5HMUC78E897-JIX/</a></h2><h2>Zajímavé odkazy</h2>Anotace koncertu v&nbsp;angličtině<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/en/katia-marielle-labeque-piano-recital">https://www.fok.cz/en/katia-marielle-labeque-piano-recital</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Cyklus Světová klavírní tvorba FOK přináší do Prahy další hvězdy klavíru. Katia a Marielle Labèqueovy vystoupí v Rudolfinu ve společném recitálu v sobotu 29. listopadu. Mimo děl Debussyho a Schuberta uvedou českou premiéru klavírní suity z opery Les Enfants Terribles Philipa Glasse.

Hvězdné klavírní duo sester Labèqueových vystoupí s recitálem v Rudolfinu

„Tento program je inspirován spojeními mezi skladateli. Fascinují mě hudební souvislosti; spojitost mezi tvorbou Schumanna a Brahmse je velmi zřetelná. Stejně tak bychom mohli říci, že díla Debussyho a Prokofjeva k&nbsp;sobě velmi dobře ladí. Debussymu se přezdívá ‚otec moderny‘ – všichni ostatní se od něj museli něco naučit; včetně Prokofjeva, u něhož je to velmi patrné. Navíc se mi líbí změna zvuku mezi první a druhou polovinou tohoto programu. Je to jiné století a úplně jiný zvuk, nemohl by být protichůdnější; myslím, že právě to dělá celý večer zajímavějším,“ říká Yefim Bronfman.Yefim Bronfman patří k&nbsp;hrstce nejuznávanějších umělců současnosti. Je držitelem prestižní Avery Fisher Prize a čestného doktorátu z&nbsp;Manhattan School of Music. Studoval na slavné Juilliard School, také na Marlboro School of Music a na Curtis Institute of Music, jeho učiteli byli Rudolf Firkušný, Leon Fleisher či Rudolf Serkin. Oslovují jej ke spolupráci špičkové orchestry i dirigenti a zvou jej vyhlášené festivaly. V&nbsp;minulé sezóně procestoval Čínu a Japonsko s&nbsp;Vídeňskými filharmoniky a evropská města s&nbsp;Hamburskými symfoniky. V&nbsp;této sezóně se do Evropy vrací zpět coby sólista Izraelské filharmonie, se kterou v&nbsp;polovině listopadu zavítá také do Smetanovy síně pražského Obecního domu.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Yefim Bronfman. Nedostižný. Už od dětství. Stále v pohybu – na klaviatuře a na cestách. Rodák z Taškentu, dospívání v Izraeli, od 30 let Američanem. Žák Rudolfa Firkušného, držitel ceny Grammy. Teď se na chvíli zastaví také v naší řadě Světová klavírní tvorba. Bude mu náležet čestný úkol celou řadu zahájit. Naštěstí to nebude jeho jediné vystoupení v rámci sezóny 2025/2026 – vrátí se k nám v půlce listopadu jako sólista s Izraelskou filharmonií. Při přecházení z Rudolfina do Obecního domu se promění Brahms v Beethovena. <h2>Program</h2>Yefim Bronfman – Klavírní recitál25. října 2025 od 19:30, Rudolfinum, Dvořákova síň&nbsp;Robert Schumann&nbsp;Arabeska C dur op. 18Johannes Brahms&nbsp;Sonáta č. 3 f moll op. 5&nbsp;Claude DebussyObrazy, 2. knihaSergej ProkofjevSonáta č. 7–&nbsp;Yefim Bronfman&nbsp;| klavír&nbsp;<h2>Foto</h2> <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/TPU5TD3EVVV9UR9M-6TD/">https://www.uschovna.cz/zasilka/TPU5TD3EVVV9UR9M-6TD/</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Světově proslulý klavírista Yefim Bronfman vystoupí 25. října v Rudolfinu, čímž zahájí cyklus klavírních recitálů Světová klavírní tvorba FOK. V první polovině večera zazní díla Roberta Schumanna a Johannesa Brahmse, zatímco druhá polovina bude patřit dvojici autorů Claude Debussy a Sergej Prokofjev.

Yefim Bronfman vystoupí s klavírním recitálem v Rudolfinu

„33 variací na valčík Antona Diabelliho je hudba, která mne fascinuje, je to celý svět sám pro sebe. Má neobyčejně široký rejstřík emocí a stavů duše. Vnímám jako blahodárné tuto hudbu denně studovat a přebývat v ní. Přitahuje mne bohatstvím svého vnitřního života a nechce se mi pryč, pokud se do ní ponořím,“ říká Igor Ardašev.Kolem roku 1819 vyzval hudební vydavatel a skladatel Anton Diabelli několik skladatelů, aby přispěli jednou variací do sbírky na jeho vlastní valčíkové téma. Ludwig van Beethoven zpočátku odmítl. Místo toho začal skicovat vlastní sbírku třiatřiceti variací na Diabelliho valčík. Dokončil ji až v roce 1823 a staly se tak Beethovenovou poslední rozsáhlou skladbou pro sólový klavír. Toto pozdní dílo skýtá řadu interpretačních možností.Igor Ardašev studoval na brněnské konzervatoři i na JAMU ve třídě prof. Inessy Janíčkové. Pokračoval ve studiích u Paula Badury-Skody v Rakousku a u Rudolfa Serkina v USA. Získal řadu ocenění na mezinárodních soutěžích (laureát Čajkovského soutěže v Moskvě, soutěže Pražského jara, soutěže královny Alžběty v Bruselu a Marguerite Long-Thibaud v Paříži). Je vyhledávaným komorním partnerem předních českých instrumentalistů. Jeho diskografie obsahuje 21 titulů. Od roku 2012 působí pedagogicky na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V roce 2019 mu byla udělena Cena města Brna za oblast hudby.&nbsp;&nbsp;<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Igor Ardašev se s FOK potkal opakovaně. Ať již v rámci recitálů – první v roce 1988 nebo s&nbsp;orchestrem; vzpomeňme například na pozoruhodnou společnou nahrávku Prokofjevova Druhého klavírního koncertu či provedení obou Šostakovičových klavírních koncertů pod taktovkou Maxima Šostakoviče. Úžasné je také poslouchat snímky z Ardaševových vystoupení na Soutěži královny Alžběty, kde v roce 1991 získal 6. místo. Znovu a znovu posluchač prožívá závrať nad hloubkou, kam se za Ardaševem musí vydat. Také program tohoto recitálu zmíněný prostor otevírá a my můžeme být jen a jen vděčni, že tento hluboký umělec stočí tentokrát svou pozornost k nesmrtelným Variacím na Diabelliho valčík. <h2>Program</h2>&nbsp;Igor Ardašev – Klavírní recitál12. dubna 2025 od 19:30, Dvořákova síň, Rudolfinum&nbsp;Georg Friedrich HändelSuita č. 5 E dur HWV 430Sergej ProkofjevPopelka op. 97 a op. 102 (výběr)Ludwig van Beethoven33 variací na valčík Antona Diabelliho op. 120&nbsp;Igor Ardašev | klavír&nbsp;<h2>Foto</h2> <a target="_blank" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/SB36R9E6D4BWXSTL-4R8/">https://www.uschovna.cz/zasilka/SB36R9E6D4BWXSTL-4R8/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>&nbsp;Vstupenky<a target="_blank" href="https://www.fok.cz/cs/Ardasev">https://www.fok.cz/cs/Ardasev</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

V rámci cyklu Světová klavírní tvorba FOK vystoupí v sobotu 12. dubna Igor Ardašev. Zahraje 33 variací na valčík Antona Diabelliho od Ludwiga van Beethovena, Suitu z baletu Popelka Sergeje Prokofjeva a Suitu č. 5 Georga Friedricha Händela.

Klavírista Igor Ardašev vystoupí s recitálem v Rudolfinu

„Všichni tři skladatelé – Stravinskij, Prokofjev i Rachmaninov – utekli na západ, nebo zde alespoň strávili dost času na to, aby se dali považovat za emigranty. Opustili domovy a žili v&nbsp;exilu stejně jako já, to je pro mě opět oslí můstek, přes který mohu vyprávět svůj příběh a vztahovat se k Venezuele a jejím osmi milionům emigrantů,“ vysvětluje Gabriela Montero příběh, který ukryla do programu. „Už 15 let žiji v&nbsp;exilu. To je jedna z&nbsp;těch nejdražších věcí, kterou platím za svůj aktivismus. Nemohu se vidět s&nbsp;rodinou a přáteli, kteří tam žijí. Většina lidí netuší, jak bolestivá je to zkušenost. Pevně věřím, že se situace obrátí k&nbsp;lepšímu. Mým největším přáním je, abych se tam jednou mohla vrátit,“ svěřuje se klavíristka.Za svou klavírní improvizaci sklízí Gabriela Montero obdiv po celém světě. Dokáže kdykoli začít hrát jen tak, ale pro lepší pochopení procesu její práce s hudebními tématy a větší propojení s&nbsp;publikem si obvykle nechává zazpívat nějakou všeobecně známou melodii od návštěvníků koncertu. Ti pak mohou v&nbsp;proudu hudby sledovat, jak se úryvek melodie proměňuje, jak zní pod vlivem různých žánrů nebo skladatelských stylů. Gabriela Montero umí svými nespoutanými nápady posluchače zcela okouzlit.Vedle dráhy vysoce ceněné klavírní virtuosky je Gabriela Montero činná v&nbsp;oblasti obhajoby lidských práv. Lednový koncert s&nbsp;Pražskými symfoniky věnovala rodičům Jana Darmovzala, čímž upozornila na kauzu unesení tohoto českého turisty ve Venezuele, kterého tamní režim nařkl z&nbsp;plánování převratu v zemi. Jan Darmovzal je od září držen ve vězení pro politické vězně a jeho rodině stále nebyly poskytnuty žádné důkazy o tom, že je naživu.&nbsp;<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Sotva se Gabriela Montero narodila, už tu byl klavír. Ještě ani nemluvila, už promlouvala na klávesách. Od 4 let řádné studium, v&nbsp;5 letech první veřejný koncert. Od té doby k&nbsp;rodačce z&nbsp;Venezuely hudba nepřetržitě přichází, aby&nbsp;z&nbsp;ní vycházela k&nbsp;publiku. Je totiž nejen skvostnou interpretkou, ale také vyhlášenou improvizátorkou. Její variace na Kočka leze dírou či Okolo Hradce mohou být jedinečné a&nbsp;nezapomenutelné. Stejně jako její provedení ruských mistrů.&nbsp;<h2>Program</h2>Gabriela Montero – Klavírní recitál15. března od 19:30, Dvořákova síň, Rudolfinum&nbsp;Sergej ProkofjevSarkasmy op. 17&nbsp;Sergej RachmaninovSonáta č. 2 b moll op. 36&nbsp;Igor StravinskijSonátaGabriela MonteroImprovizace&nbsp;Gabriela Montero&nbsp;| klavír&nbsp;<h2>Foto</h2> <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.uschovna.cz/zasilka/RO2L7APFUAV5PHSG-IKT/">https://www.uschovna.cz/zasilka/RO2L7APFUAV5PHSG-IKT/</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>&nbsp;Vstupenky<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.fok.cz/cs/Montero-recital">https://www.fok.cz/cs/Montero-recital</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Venezuelská klavíristka Gabriela Montero, která v lednu zazářila ve Smetanově síni s Pražskými symfoniky a v únoru s orchestrem absolvovala turné po Velké Británii, se vrací do Prahy, aby vystoupila na recitálu v rámci cyklu Světová klavírní tvorba FOK. Koncert se uskuteční 15. března ve Dvořákově síni Rudolfina. Zazní hudba Sergeje Prokofjeva, Sergeje Rachmaninova, Igora Stravinského a nebudou chybět pověstné improvizace Gabriely Montero na témata zazpívaná publikem. Gabriela Montero tímto recitálem tematizuje aktuální problém migrace.