„Program tohoto koncertu vznikal ve velmi&nbsp;krásném a otevřeném dialogu s&nbsp;dramaturgem FOKu Martinem Rudovským. Jednalo se o to, abychom představili ne úplně běžně hranou symfonii Roberta Schumanna, která podle mě patří k&nbsp;vrcholným dílům romantické epochy,“ říká dirigent koncertu Tomáš Hanus, „protikladem bude dílo Richarda Wagnera, který přistupoval odlišně k&nbsp;instrumentaci i formě, a k&nbsp;tomu Weberův klarinetový koncert, který důvodně milují všichni klarinetisté. Koncert nám tak podá silnou zprávu o romantismu v&nbsp;německých zemích.“Tomáš Hanus se narodil v Brně a studoval na Janáčkově akademii múzických umění u svého celoživotního mentora Jiřího Bělohlávka. V&nbsp;Praze se vyskytuje vzácně, neboť je hudebním ředitelem Velšské národní opery v Cardiffu. V rámci svého působení s&nbsp;tímto orchestrem každoročně absolvuje také řadu koncertních vystoupení po Velké Británii a hostuje u řady evropských orchestrů a operních domů. V&nbsp;nadcházejících dvou sezónách zastane roli hlavního hostujícího dirigenta Islandského symfonického orchestru.Sharon Kam patří mezi nejžádanější klarinetisty světa. V&nbsp;Německu žijící virtuózka s&nbsp;izraelskými kořeny je v&nbsp;letošní sezóně rezidenční umělkyní v Tonhalle Düsseldorf. K&nbsp;vrcholům její sezóny patří mimo koncert s&nbsp;Pražskými symfoniky a Tomášem Hanusem pozvánky na vystoupení se Státním orchestrem ve Stuttgartu, Essenskou filharmonií, Beethoven Orchestra Bonn, Innsbruck Symphony Orchestra, Deutsche Staatsphilharmonie Rheinland-Pfalz nebo Orchestre de Chambre de Lausanne. Od roku 2022 Sharon Kam působí také jako profesorka klarinetu na Hochschule für Musik, Theater und Medien v Hannoveru.Před středečním koncertem se od 18:15 uskuteční setkání s&nbsp;umělci v&nbsp;salónku Cukrárna Obecního domu, které moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Od té doby, kdy Tomáš Hanus dirigoval FOK naposledy, doslova dobyl svět, zejména ten operní. Vídeňská státní opera či Pařížská národní opera jsou pro něj dnes scény téměř domácí. Nejvíce pak samozřejmě zná prkna Velšské národní opery, kde působí v&nbsp;roli hudebního ředitele od roku 2017. Proto také nesmrtelná Wagnerova hudba na úvod. Podobně však Tomáš Hanus obdivuje čistotu partitur klasických. To mají společné s&nbsp;věhlasnou izraelskou klarinetistkou Sharon Kam, která se Weberovým koncertům věnuje celý život.<h2>Program</h2>Sharon Kam &amp; Tomáš Hanus4. a 5. prosince 2024 od 19:30, Smetanova síň, Obecní dům&nbsp;Richard WagnerTristan a Isolda, předehra k opeře a Isoldina smrt z láskyCarl Maria von WeberKlarinetový koncert č. 2 Es dur op. 74Robert SchumannSymfonie č. 4 d moll op. 120&nbsp;Sharon Kam | klarinetPražští symfonikovéTomáš Hanus | dirigent&nbsp;<h2>Foto</h2><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://we.tl/t-KNFv3i8ovl">https://we.tl/t-KNFv3i8ovl</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.fok.cz/cs/Kam-Hanus">https://www.fok.cz/cs/Kam-Hanus</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Pražští symfonikové přivítají advent romantickým programem. Pod vedením dirigentského hosta Tomáše Hanuse zahrají 4. a 5. prosince Symfonii č. 4 Roberta Schumanna, Weberův Klarinetový koncert s fantastickou sólistkou Sharon Kam, předehru k opeře Tristan a Isolda Richarda Wagnera a slavnou závěrečnou scénu Isoldiny smrti z lásky.

Tomáš Hanus exkluzivně vystoupí s Pražskými symfoniky a klarinetistkou Sharon Kam

„Husův houslový koncert je fascinující hudba, plná neuvěřitelné hloubky. Mimo to je vskutku náročný. Po všem, čím jsem si za svůj život houslisty prošel, už ale nemohu říct, že by mě tam něco zaskočilo. Vzpomínám si však, že když jsem poprvé viděl partituru tohoto koncertu v&nbsp;roce 2002, připadal mi tak těžký, že jsem si tehdy pomyslel, že na to nemám. Už tenkrát na mě ale koncert silně dýchnul. Od té doby uplynulo hodně času a také mnoho hudby, kterou jsem nastudoval, a dnes už bych ten koncert zařadil mezi standardní repertoár,“ přiznává Milan Paľa.Karel Husa je se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK celoživotně spjatý. Pražskou konzervatoř absolvoval v roce 1946 právě s&nbsp;tímto orchestrem, který hrál jeho Předehru pro velký orchestr op. 3. Dále studoval u Arthura Honeggera v&nbsp;Paříži a poté získal místo v&nbsp;Americe, kde si vydobyl skvělé umělecké renomé. Lze říci, že dodnes je v&nbsp;Americe slavnější než u nás. &nbsp;Do Čech se krátce vrátil v&nbsp;roce 1969, kdy vznikly dvě nahrávky jeho skladeb opět s&nbsp;orchestrem FOK. Jeho hudba v&nbsp;Čechách mohla začít znít až po roce 1989, orchestr FOK ji opakovaně zařazuje na svůj repertoár. V&nbsp;roce 2021 také nahrál na CD jeho nejslavnější skladbu Hudba pro Prahu 1968 s&nbsp;šéfdirigentem Tomášem Braunerem a následně natočil o Karlu Husovi dokument, který lze shlédnout na Youtube kanálu Pražští symfonikové FOK.Houslový koncert napsal Karel Husa na objednávku New York Philharmonic Orchestra ke 150. výročí jeho založení v&nbsp;roce 1993. Myšlenky, které chtěl svou skladbou vyjádřit, formuloval takto: „Žijeme ve světě mnoha společenství, ale více než kdy jindy se lidé cítí osamělí. Můžeme vidět Zemi z vesmírné lodi nebo pozorovat jiné planety, ale nejsme schopni zabránit, aby děti neumíraly hlady, ani ničení úžasných přírodních zdrojů. A přesto přemýšlíme o tajemství a kráse života, o jeho radostech, jeho světlech a stínech, o jeho nádherných barvách, jaké jsou na obrazech lesů Henriho Rousseaua nebo letících ptáků Marca Chagalla. V těchto neklidných časech se máme od majestátu přírody mnoho co učit.“&nbsp;<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Tomáš Brauner s Pražskými symfoniky soustavně pečují o pozoruhodné dílo Karla Husy, jehož věhlas nejsme s to v české kotlině ještě plně docenit. Vždyť svůj houslový koncert psal na objednávku Newyorské filharmonie k oslavě 150 let od založení. Světové premiéry v květnu 1993 se pak neujal nikdo menší než Kurt Masur a koncertní mistr orchestru Glenn Dicterow. Ďábelsky náročného houslového partu v české premiéře se ujme podobně vytříbený virtuóz Milan Paľa. Jako protiváha stojí v programu slavné Obrázky z výstavy, výzva pro každý orchestr, který spolu s posluchači radostně putuje až k majestátní Velké bráně Kyjevské.<h2>Program</h2>Obrázky z&nbsp;výstavy27. a 28. listopadu od 19:30, Smetanova síň, Obecní dům&nbsp;Karel HusaHouslový koncert (česká premiéra)Modest Petrovič MusorgskijObrázky z výstavy (arr. Maurice Ravel)&nbsp;Milan Paľa | houslePražští symfonikovéTomáš Brauner | dirigent&nbsp;<h2>Foto</h2><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://we.tl/t-oauWs5fW3Y">https://we.tl/t-oauWs5fW3Y</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.fok.cz/cs/Obrazkyzvystavy">https://www.fok.cz/cs/Obrazkyzvystavy</a>Dokument o Karlu Husovi na Youtube kanálu Pražští symfonikové FOK<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.youtube.com/watch?v=Ib-kF2AdC7Y">https://www.youtube.com/watch?v=Ib-kF2AdC7Y</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Houslový koncert Karla Husy se konečně dočká české premiéry. Pražští symfonikové ji provedou 27. a 28. listopadu se slovenským houslovým virtuózem Milanem Paľou pod taktovkou šéfdirigenta FOK Tomáše Braunera ve Smetanově síni Obecního domu. Koncert vyvrcholí slavnými Musorgského Obrázky z výstavy v orchestraci Maurice Ravela.

FOK provede českou premiéru Houslového koncertu Karla Husy a Musorgského Obrázky z výstavy

„Doufám, že uděláme posluchačům radost, protože seskupení, které je složené ze samých špiček v&nbsp;jednotlivých hudebních oborech, se podaří dát dohromady málokdy. Máme tam prvotřídní sólisty, například Esther-Rebecca Neumann patří mezi výrazné tváře barokní hudby ve Vídni. Ale také v ansámblu hrají skvělí muzikanti, například na violoncello bude hrát Marek Štryncl, zakladatel souboru Musica Florea,“ řekl Lukáš Verner, vedoucí ansámblu.Letošní cyklus Stará hudba FOK je nabitý vynikajícími hudebními počiny, a není tedy divu, že je o koncerty velký zájem. V&nbsp;dalším programu, který se koná 17. prosince a na který už zbývá jen pár vstupenek, nás soubor Tiburtina zavede do středověkého adventu. Officium Ensemble v&nbsp;lednu představí jednu z&nbsp;nejslavnějších skladeb renesance – Missa Papae Marcelli Giovanni Pierluigi da Palestriny. Cembalista Mahan Esfahani zahraje Bachovo Umění fugy, o kterém se říká, že je téměř nemožné toto dílo provést v&nbsp;jednom člověku; Mahan Esfahani však je toho názoru, že to možné je, a neváhá to svým koncertem dokázat. Ensemble Castelkorn představí dílo Heinricha Ignaze Franze Bibera. Na závěr koncertní řady se vrátíme k&nbsp;renesanci se souborem Voces8.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Soubor Capella da Camera Praga mapuje ty nejslavnější díla barokních mistrů. Aby ne, vždyť kontrabasista FOK Lukáš Verner je milovníkem staré hudby a&nbsp;vždy rád vymění moderní kontrabas za ten barokní, zejména při přecházení z&nbsp;Obecního domu do kostela sv. Šimona a&nbsp;Judy. Tam už provedla Capella leccos a&nbsp;vždy šlo o&nbsp;celky: Braniborské koncerty, Čtvero ročních dob, Hudba k&nbsp;ohňostroji, Vodní hudba… I&nbsp;teď půjde o&nbsp;Georga Friedricha Händela a&nbsp;jeho kompletní opus 3, Concerti grossi. K&nbsp;jeho provedení přizve Lukáš Verner nejen své podobně „podladěné“ spoluhráče z&nbsp;Pražských symfoniků, ale také přátele z&nbsp;celé Evropy, v&nbsp;čele s&nbsp;německým barokním houslistou Florianem Deuterem.&nbsp;<h2>Program</h2>Händel – Concerti grossi19. listopadu od 19:30, kostel sv. Šimona a Judy&nbsp;Georg Friedrich HändelConcerti grossi op. 3 HWV 312–317Arcangelo CorelliTriová sonáta op. 3 č. 1 F dur a č. 2 D dur&nbsp;Florian Deuter | barokní housle, hudební nastudováníMónica Waisman | barokní housleGiovanni de Angeli | barokní hobojCapella da Camera PragaEsther-Rebecca Neumann | koncertní mistrLukáš Verner | umělecký vedoucí&nbsp;<h2>Fotogalerie</h2><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://we.tl/t-Ja20qtlD2D">https://we.tl/t-Ja20qtlD2D</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Stará hudba<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.fok.cz/cs/program?fok_program_types=6&amp;fok_cykly=18&amp;">https://www.fok.cz/cs/program?fok_program_types=6&amp;fok_cykly=18&amp;</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

V úterý 19. listopadu se v kostele sv. Šimona a Judy uskuteční dlouho dopředu vyprodaný koncert s názvem Händel – Concerti grossi z cyklu Stará hudba FOK. Zazní také Triová sonáta č. 1 Arcangela Corelliho. V rámci uskupení Capella da Camera Praga se na koncertě potkají přední evropští hráči na staré nástroje.

Cyklus Stará hudba FOK uvede Händela se špičkovými interprety barokní hudby

„Za pět let bádání jsem zjistil mnoho zajímavých souvislostí a nejhodnotnějším nálezem byla informace, že první veřejný koncert Orchestru F.O.K, dnešního Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, se konal už 24. října 1934 v&nbsp;Radiopaláci. Donedávna se první koncert odhadoval na rok 1936,“ řekl Jiří Hannsmann. Křest knihy proběhl přesně o devadesát let později v&nbsp;rukou Ondřeje Havelky na pódiu Radiopaláce, kmotrem knihy se stal sólista Ivan Ženatý.Jiří Hannsmann působí nyní jako basista v&nbsp;Pražském filharmonickém sboru. V&nbsp;době, kdy pracoval jako vedoucí orchestrální kanceláře FOK, bylo mimo jiné jeho úkolem provádět žáky základních a středních škol v&nbsp;rámci oblíbeného edukačního pořadu Orchestr bez fraku po zákulisí a zázemí orchestru a při tom jim podat výklad o jeho historii. Právě tak začalo jeho hledání ztracených pramenů. Všiml si, že výroční almanachy orchestru si v&nbsp;některých datech protiřečí a že v&nbsp;nich chybí zmínky o úplných začátcích. Nebylo snadné se přesných informací dopátrat, neboť na konci druhé světové války vyhořely oba – pečlivě vedené – archivy tělesa, jeden v bytě hobojisty Josefa Shejbala při náletu 14. února 1945, a druhý v&nbsp;Nobileho křídle Staroměstské radnice, kde vypukl požár při Pražském povstání. Navíc zakladatel orchestru Rudolf Pekárek přišel o veškeré své písemné materiály po deportaci do židovského ghetta v Lodži v roce 1941.Vědělo se, že těleso vzniklo v roce 1934, ale nebyly známy přesnější data ani okolnosti. Po odchodu z&nbsp;FOK se Jiří Hannsmann naplno ponořil do mnoha jiných archivů, aby historii objasnil. Pátral například v německojazyčném dobovém tisku či v&nbsp;deníkových zápiscích dirigenta Václava Smetáčka, které zapůjčila jeho dcera Václava Smetáčková. Podařilo se mu upřesnit založení orchestru na rozmezí 19. 6. – 14. 7. 1934. Se senzačním nálezem anonce a recenze prvního veřejného koncertu přišel právě včas, když probíhalo plánování jubilejní 90.&nbsp;sezóny FOK. Tak vznikla myšlenka Narozeninového koncertu jako částečné repliky prvního veřejného koncertu v&nbsp;Radiopaláci a především myšlenka vyjít se všemi objevy na světlo světa v&nbsp;knižní podobě.&nbsp;<h2>Ukázka z knihy</h2>Str. 11, kap. II. Zakladatel a jeho raná létaJeště donedávna to vypadalo, že se Rudolf Pekárek vynořil z&nbsp;neznáma až v&nbsp;roce 1934. V&nbsp;jeho kratičkém životopise v&nbsp;elektronickém Českém hudebním slovníku osob a institucí se můžeme ještě dnes [23. 8. 2024] dočíst: „Bližší podrobnosti o osudech Rudolfa Pekárka do roku 1934 nejsou známy.“ Jako datum narození zde figuroval pouze strohý letopočet 1900 bez dalšího upřesnění. Dodejme, že přesné datum je 24. 2. 1900, které do hesla v&nbsp;Českém hudebním slovníku bylo doplněno v&nbsp;roce 2019. Přitom byl nalezen v&nbsp;archivu FOK dopis Františka Kafky už z&nbsp;26. 8. 1983, kde je Pekárkovo datum narození explicitně uvedeno.&nbsp;<h2>Bibliografické údaje</h2>Napsal: Jiří HannsmannNázev: Jak se rodil orchestr FOKVydal: Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Praha, 2024Odpovědný redaktor: Pavel PetráněkPočet stran: 173Počet kapitol: 20Fotografie pocházejí z&nbsp;archivu FOK, Divadelního archivu Národního divadla a Obecního domu.&nbsp;<h2>Fotogalerie</h2><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://we.tl/t-Gn7PHS52X9">https://we.tl/t-Gn7PHS52X9</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Rozhovor s&nbsp;Jiřím Hannsmannem pro rádio Classic Praha na podcastu Novinky z&nbsp;FOK<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://open.spotify.com/episode/16M2buH4TJjrDgtGZi1I4L">open.spotify.com/episode/16M2buH4TJjrDgtGZi1I4L</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Na Narozeninových koncertech 23. a 24. října v Radiopaláci Pražští symfonikové pokřtili knihu Jiřího Hannsmanna s názvem Jak se rodil orchestr FOK, která rekonstruuje vznik Orchestru F.O.K. a jeho sezóny až do konce druhé světové války. Knihu lze nyní zakoupit v pokladně FOK v Obecním domě.

Kniha Jiřího Hannsmanna Jak se rodil orchestr FOK je v prodeji

„Requiem Andrew Lloyd Webbera vychází čistě ze skladatelova nitra. Kromě části Pie Jesu, která je notoricky známá, jsem tu skladbu dříve neznala, a nyní jsem úplně nadšená z toho, že ji budu dirigovat. Webbera jsem měla zaškatulkovaného spíše jako autora muzikálů, a když jsem se do Requiem ponořila, byla jsem velmi překvapená, jak překrásné a hluboké dílo stvořil,“ říká dirigentka koncertu Alena Hron.Andrew Lloyd Webber je jedním z nejúspěšnějších skladatelů současnosti. Nejvíce se proslavil divadelními a filmovými adaptacemi svých muzikálů Jesus Christ Superstar (1973), Kočky (1994), Evita (1996) a Fantom opery (2004). Requiem, jeho stěžejní a nejosobnější skladba, bylo inspirováno dojmy z článku z New York Times o utrpení kambodžského chlapce během vlády místních komunistických fundamentalistů, Rudých Khmerů. Je věnováno autorovu otci Williamu Lloydu Webberovi, varhaníkovi a skladateli, který zemřel v roce 1982. Hudebně jde o velmi zdařilou směs různých stylů od decentních názvuků Webberových muzikálových kompozic až po klasicky orientovaný skladebný styl, prokazující Webberovo dokonalé hudební vzdělání. Šlo by charakterizovat jako barevná koláž hudebních obrazů, kterou sjednocuje téma smrti. To je zpracováno z různých úhlů pohledu a emocí, které přináší – zmatku a odporu, hněvu a hořkosti, truchlení a smutku, ale i smíření.Letos tomu bylo rovných sto let, co George Gershwin napsal slavnou Rhapsody in Blue. Označení díla jako „rapsodie“ se tradičně vztahuje ke skladbám bez pevnější formální struktury naznačujícím spontánní improvizaci. Skladba vznikla po cestě vlakem do Bostonu: „Tehdy jsem najednou uslyšel – dokonce jsem viděl na papíře – kompletní stavbu rapsodie, od začátku do konce. [...] Žádné nové náměty mě nenapadly, ale zpracovával jsem tematický materiál, který jsem již měl v hlavě, a snažil se skladbu koncipovat jako celek. Slyšel jsem ji jako jakýsi hudební kaleidoskop Ameriky [...] našeho nesrovnatelného národního elánu, našeho blues, našeho velkoměstského šílenství,“ napsal skladatel.Před čtvrtečním koncertem se od 18:15 koná setkání s&nbsp;umělci v&nbsp;salonku Cukrárna Obecního domu, které moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský. <h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>„Evita, Jesus Christ Superstar nebo Fantom opery, toť muzikálová veledíla skladatele, Barona Andrew Lloyd Webbera, žijící legendy. Ovšem část jeho tvorby náleží hudbě klasické. Třeba Requiem, které věnoval památce svého otce. Ze sugestivního díla dýchá smutek, ale i&nbsp;naděje – to když chlapecké sólo, v&nbsp;našem případě ze sboru Pueri gaudentes, rozezpívá andělské Pie Jesu. Také další dvě sólové úlohy jsou mimořádně náročné, proto se jich ujmou mistři oboru: naši&nbsp;Lada Bočková a Pavel Černoch. Krásný smutek v&nbsp;sobě nosil rovněž George Gershwin. Ví o&nbsp;tom své Karel Košárek, který na jeho hudbě vyrostl.“&nbsp;<h2>Program</h2>Rhapsody in Blue &amp; Requiem6. a 7. listopadu 2024 od 19:30, Smetanova síň, Obecní dům&nbsp;George GershwinRhapsody in BlueAndrew Lloyd WebberRequiem&nbsp;Karel Košárek | klavírLada Bočková | sopránPavel Černoch | tenorČeský filharmonický sbor BrnoJoel Hána | sbormistrPražští symfonikovéAlena Hron | dirigentka&nbsp;<h2>Fotogalerie</h2><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://we.tl/t-0VZrpX1riJ">https://we.tl/t-0VZrpX1riJ</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.fok.cz/cs/Rhapsody">https://www.fok.cz/cs/Rhapsody</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Ve středu a čtvrtek 6. a 7. listopadu čeká Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK skvostný program, který se tematicky vztahuje k Dušičkám. Pod taktovkou Aleny Hron zazní ve Smetanově síni Obecního domu slavná Rhapsody in Blue George Gerhwina s klavíristou Karlem Košárkem a po přestávce Requiem Andrew Lloyd Webbera se sopranistkou Ladou Bočkovou, tenoristou Pavlem Černochem a Českým filharmonickým sborem Brno.

Pražští symfonikové zahrají s Alenou Hron Gershwinovu Rhapsody in Blue a Requiem Andrew Lloyd Webbera

„Každá doba je neklidná, každá tedy potřebuje své konejšivé rituály. Tak to bylo v&nbsp;říjnu 1918, kdy v&nbsp;bouřlivě kvasící době vznikala naše republika. Tak je to i dnes. A tehdy i dnes je to hudba, která hojí. Znějící mýtus Mé vlasti nám ukazuje coby maják naše místo v&nbsp;kymácivém moři. Bedřich Smetana jako génius české hudby je ustavičná přítomnost,“ říká dramaturg FOK Martin Rudovský.Pražští symfonikové uvádějí Mou vlast na Koncertě pro republiku každý rok 28. října. Mimo to ji letos zahráli před šestitisícovým publikem ve Vyšehradských sadech na open air koncertu k&nbsp;90. výročí svého vzniku, spojeným s výročím 200 let Bedřicha Smetany a&nbsp;Rokem české hudby. Má vlast patří také mezi základní repertoár zahraničních zájezdů, kterými reprezentují Prahu a Českou republiku po celém světě. Právě s&nbsp;tímto dílem například zahajovali rok 2024 v&nbsp;Japonsku.Prostory Obecního domu se staly dějištěm změn roku 1918. Ve zdejším Grégrově sále byl 13. července 1918 obnoven Národní výbor jako řídící orgán české národně emancipační politiky. Představitelé Národního výboru – „muži 28. října“ – zde slavnostně přijali Zákon ze dne 28. října 1918 o zřízení samostatného státu československého a vydáním Manifestu k národu vyhlásili československou samostatnost.<h2>Slovo k programu</h2>V&nbsp;síni, která nese jeho jméno, shlíží Bedřich Smetana z&nbsp;reliéfu na varhanách a&nbsp;čeká na slavnostní příležitost. Na příležitost hodnou uvedení jeho vrcholného díla, které sám neměl šanci slyšet. Shora však jako by slyšel každé provedení. Jako by se bronzový reliéf pousmál, když se rozezní harfy Vyšehradu, a&nbsp;při slavnostním uvedení 28. října jako by se uzarděl. Vždyť v&nbsp;dnešní době se víc než kdy dříve ukazuje, jak důležité je připomínat a&nbsp;oslavovat hodnoty, pro které vznikla První republika. Jakožto orchestr sídlící v&nbsp;Obecním domě, odkud byla v&nbsp;roce 1918 vyhlášena, nemůžeme tento svátek nikdy opomíjet. Stejně jako nemůžeme opomíjet význam díla Bedřicha Smetany. <h2>Program</h2>Má vlastKoncert pro republiku28. října 2024 od 18:00, Obecní dům, Smetanova síň&nbsp;Bedřich SmetanaMá vlast&nbsp;Pražští symfonikovéTomáš Brauner | dirigent&nbsp;<h2>Fotogalerie</h2><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://we.tl/t-qBZBNpmK7P">https://we.tl/t-qBZBNpmK7P</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.fok.cz/cs/Mavlast">https://www.fok.cz/cs/Mavlast</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK oslaví Den vzniku samostatného československého státu 28. října 2024 tradičním uvedením Mé vlasti Bedřicha Smetany ve Smetanově síni Obecního domu. Koncert pro republiku začíná v 18 hodin a řídit ho bude šéfdirigent FOK Tomáš Brauner.

Pražští symfonikové tradičně zahrají Mou vlast pro republiku

„Na návštěvníky tohoto koncertu čeká překvapení. Prozradím jen, že jako hosté vystoupí houslista Ivan Ženatý a violoncellista Jiří Bárta a že mimo jiné zazní první věta z&nbsp;Beethovenovy Osudové symfonie a Vltava Bedřicha Smetany,“ usmívá se tajuplně šéfdirigent FOK Tomáš Brauner.Dnes již víme, že Orchestr F.O.K., totiž dnešní Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, byl založen v&nbsp;červnu 1934 v&nbsp;hospodě U&nbsp;Kmochů na Vinohradech a již během léta stihl nahrát hudbu k&nbsp;filmu Hrdinný kapitán Korkoran. První veřejný koncert se konal 24.&nbsp;října 1934 v Radiopaláci na Vinohradech. Letošní Narozeninový koncert bude jeho částečnou replikou.Po mnoho desetiletí však nebylo známo, kdy přesně byl založen, protože zakladatel orchestru Rudolf Pekárek přišel o veškeré své písemné materiály po deportaci do židovského ghetta v&nbsp;Lodži v&nbsp;roce 1941. Na konci druhé světové války pak vyhořely oba archivy tělesa, z nichž jeden se nacházel v&nbsp;bytě hobojisty Josefa Shejbala, zasaženém při náletu 14. února 1945, a druhý v Nobileho křídle Staroměstské radnice, kde vypukl požár při Pražském povstání. Vědělo se, že těleso vzniklo v&nbsp;roce 1934, ale nebyly známy přesnější data ani okolnosti. Se senzačním nálezem recenze prvního veřejného koncertu a s&nbsp;dalšími důležitými informacemi nedávno přišel bývalý vedoucí orchestrální kanceláře FOK Jiří Hannsmann, který se ponořil do mnoha archivů a pátral v&nbsp;německojazyčném dobovém tisku, aby historii objasnil. Díky jeho práci Pražští symfonikové konečně vědí, jak to s&nbsp;jejich počátky bylo. Rozsáhlý text Jiřího Hannsmanna vyjde v&nbsp;knižní podobě při příležitosti Narozeninového koncertu.Radiopalác, který byl postaven na podzim roku 1924, byl v&nbsp;roce 1945 zasažen pumou při stejném náletu jako archiv FOK. Pražští symfonikové proto oslovili lightdesignera Lukáše Dřevjaného, aby se pokusil vykouzlit pomocí světelných efektů dávný lesk a slávu tohoto historického místa.<h2>Slovo dramaturga Martina Rudovského</h2>Vždy, když se v&nbsp;dějinách Pražských symfoniků blížilo kulaté výročí, pochopitelně jsme se velmi těšili. Ale zároveň jsme museli kroužit kolem přesného data prvního koncertu. Prostě nebylo známé. V&nbsp;létě 2023 však kroužení skončilo. Bývalý vedoucí orchestrální kanceláře Jiří Hannsmann našel vprostřed novinové černi svatý grál – anonci a&nbsp;recenzi úplně prvního symfonického koncertu z&nbsp;24. října 1934. Díky Jiřímu známe také program koncertu, jeho dirigenta a&nbsp;také pódium: Radiopalác. A&nbsp;dobový recenzent se nemýlil: „Nový orchestr FOK, který je již navenek rozpoznatelný jako reprezentativní a&nbsp;také početně odpovídající nástrojové těleso, míří již nyní, tedy bezprostředně po svém založení, k&nbsp;velkým uměleckým výkonům.“&nbsp;<h2>Program</h2>Narozeninový koncert23. a 24. října 2024 od 19:30, Radiopalác&nbsp;Ludwig van BeethovenLeonora III, předehraSymfonie č. 5 c moll „Osudová“ (1. věta)Bedřich Smetana VltavaMaurice Ravel La TziganeMax Bruch Kol Nidrei op. 47Překvapení&nbsp;Ondřej Havelka | průvodce večeremIvan Ženatý | housleJiří Bárta | violoncelloPražští symfonikovéTomáš Brauner | dirigentLukáš Dřevjaný | lightdesign&nbsp;<h2>Fotogalerie</h2><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://we.tl/t-5zuj91azx5">https://we.tl/t-5zuj91azx5</a>&nbsp;<h2>Zajímavé odkazy</h2>Vstupenky<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.fok.cz/cs/Narozeninovy">https://www.fok.cz/cs/Narozeninovy</a>&nbsp;<h2>Kontakt pro média</h2>Ing. Tereza Axmannová+420 722 207&nbsp;943<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:t.axmannova@fok.cz">t.axmannova@fok.cz</a><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.fok.cz">www.fok.cz</a>

Oslavy 90 let Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK vyvrcholí 23. a 24. října mimořádnými Narozeninovými koncerty ve vinohradském Radiopaláci, které budou ohlédnutím za úplně prvním koncertem orchestru, o jehož konání se donedávna nevědělo. Oficiální orchestr české metropole při příležitosti jubilea zveřejňuje nově objevené informace o své historii v knize Jiřího Hannsmanna s názvem Jak se rodil orchestr FOK, kterou na koncertě pokřtí. Program, doplněný o lightdesign a překvapení, bude řídit šéfdirigent Tomáš Brauner a moderovat bude Ondřej Havelka.